Milujeme ty, kteří nás odmítají a odmítáme ty, kteří nás milují..
Proč to tak vlastně je?Že,chceme ty kteří nás nechtějí a ty které my nechceme nás chtějí?To jsem nikdy nechápala a asi nikdy nepochopím,je to strašně vyčerpávající..snažím se pochopit,nebo si nějak vysvětlit,proč vlastně,když někoho chci,a je mi sním hezky proč on nechce?Je to snad fakt nebo jen pocit? Proč si myslíme,že by to šlo a chtěli bychom být šťastní, ale ten o kterého stojíte si to bohužel nemyslí..je to zákon schválnosti?? Proč nechceme toho, který nám nabízí svou náruč a své srdce a svoji oddanost a věrnost,proč se radši otočíme k němu zády a chceme toho a toužíme po tom,který o nás vlastně nestojí??Proč nakonec nám v hlavě tkví vzpomínka na minulost, kdy nám bylo nejlépe a už to není, marně čekáme a hledáme to co bylo,ale v nikom jiném už nenajdeme to co bylo..Mohlo být nebo snad ještě bude..Je to strašně nepochopitelné,teda alespoň pro mě..nebo si myslím, že pro všechny dívky,ženy…Myslím, že by jste mi mohli dát za pravdu, proč sakra nestojí,vedle nás ten o kterém sníme každou noc, a čekáme alespoň na jeho smsku..nebo na nějaký náznak jeho vřelosti a alespoň hloupé nevyzpytatelné náklonnosti..ach jo..vzdychneme si pokaždé co zase ten , který mohl být TEN, zase o nás nestojí a stále je tady ten , který by o nás chtěl stát ale my nechceme proč??Moc dobře víme, že by vám bylo spolu hezky, snesl by vám i modré z nebe..ale proč??Nač? Vždyť všechny dobře víme,že nejradši běháme za tím ,co je nám zakázáno..tohle mně a myslím, že i všechny ženy mrzí na světě ze všeho nejvíc co se týče chlapů..Stejně to zůstane pro mě nepochopitelné..je to postrašující fakt,který prostě zůstane tak jak je a byl dodnes..nikdy nebudeme spokojeni s tím co bychom mohli mít..protože vždy budeme běhat za tím co nemůžeme mít..protože je to pro nás více přitažlivé a zajímavé..ženy dobyvatelky..