Jaro přišlo - zeleň kvete,
sluníčko svítí, je krásně,
probuď se a směj se, světe,
jen ať dny skládají básně.
Sluneční záře je skvělý doktor,
dodává energii, náladu a smích,
neb každý v sobě máme kolektor,
co nabíjí nás ve dnech zlých.
Jen jarní vzduch plný okvětí,
může vrásky vytvořit,
tomu, komu chybí objetí,
může náladu znetvořit.
Neupadejme však do skepse,
však naděje poslední umírá,
nikdo nemá štěstí v kapse,
až smrt dveře člověka zavírá.
Nikdy není na nic pozdě,
věk je jenom číslo,
které mi nic neřiká,
berme ho jenom prostě,
jako zlevněné žluklé máslo,
co vůní nikoho už neláká.
Jsou krásné jarní dny,
příroda kvete,
tak radujme se sny,
byť realita se plete.
Na problémy zapomeňme,
na ty času bude ještě dost,
úsměv na tváři teď mějme,
na kompost odložte zlost.
Teď bude jen krásně,
jenom dny slunečné,
ve větru vlají třásně,
na stanici konenečné.
Večer se sluncem nálada nekončí,
radujme se aspoň z hvězd,
snad špatnému osudu poručí,
bude lépe, štěstí budeme nést.
Ráno přeci zase slunce vyjde,
kolektor opět do práce se dá,
byť jednou navždy pro každého zajde,
dnů bude více, než se zdá.
Život je improvizovaná hra,
kde scénář píšeš si sám,
proto nebuď jak ledová kra,
která před očima mizí nám.