Nic mně nenapadá za tu dobu co sem si ho založil se toho stala spousta, ale já vždycky zapomenu o čem sem vlastně chtěl psát. Teda matně si na jedno téma vzpomínám, byla to úvaha na téma ehm... nenapadá mně žádnej název, tak začnu;
Brigádně pracuju pro hypermarket na smíchově a pokaždé se tam setkávám z velmi zajimavými lidmi. A je jedno jestly jde o spoluzaměstnance nebo zákazníky, především jde o lidi různých národností, náboženských vyznání a odlišné sexuální orientace. Z mého pohledu se na tomto místě střetává celý svět, od bezdomovců po opravdu bohaté a vlivné lidi a je to jedno z mála míst v celé České republice, kde nikdo neřeší jestly jsi černej, teplej, žid. Je to místo kde se nemusím bát probodávajících pohledů když vezmu kluka za ruku. Čím to přemýšlím? Proč se nepřemýšlí v celé České republice stejně jako v jednom hypermarketu někde v Praze? Z mého pohledu je to otupělostí lidí žijících v Praze a hlavně v centru města, takové lidi většinou už nic neohromí a nepřekvapí, takže homosexuály berou jako zcela běžnou věc a většina lidí nad tím mávne jen rukou a řekne "každého věc" . Na druhou stranu i tato otupělost, kdy člověka už nic jen tak lehce nemůže překvapit, nemusí být vždy k užitku. Třebas jeden můj postřeh. Byl večer a já vystupoval na Karlově náměstí a se mnou další desítky lidí. Přímo u vstupu na schody do vestibulu metra si vyřizoval docela nevybíravím způsobem zahraniční návštěvník, zřejmně z ukrajiny učty ze svojí pravděpodobně o dost mladší a zjevně i slabší krajankou. Příjde překvapení, co udělal dav lidí? Zklopil hlavy a zmizel ve vestibulu metra. Docela tomu rozumím, není to tak dávno co právě při jednom takovém incidentu byl zastřelen střihač z novy, ale na druhou stranu představa, že mně někdo přepadne na jednom z nejrušnějších míst v republice a nikdo mi nepomůže mně trošku děsí.
Tak sem se trošku rozepsal
ahoj příště
Michal