2.4. 2009Mozartův efektTak můj deníčku, snažím se občas rozšiřovat svojí slovní zásobu a čtu, občas zajdu do knihovny a někdy si i něco koupím. Nepřeháním to, ale čtu rád. Mám sice genetickou pravděpodobnost glaukomu (neoperovatelný zelený zákal vedoucí ke slepotě), ale pravidelně chodím na kontroly očního tlaku a zatím OK. A tak jsem byl takhle v knihkupectví Luxoru v Paladiu a držím ze srandy v ruce knížku primáře Nešpora - léčba smíchem a říkám si, jestli to ten člověk myslí vážně, když mě upoutala vedle knížka podstatně tlustší s názvem "Mozartův efekt", něco už jsem o tom slyšel, ale už jsem nevěděl co to přesně je a tak jsem po ní sáhl. Ne, neboj nekoupil jsem si ji, byla děsně drahá, ale pročetl jsem si to všechno znova na internetu a žasl jsem. v podstatě jde o to, že když pouštěli myšce v kleci určitou sonátu od Mozarta, prováděla úkony podstatně rychleji, než myšky co byly ochuzené od poslechu klavírních sonát. Nějak pořád nemůžu pojmout to, že někdo dokázal se tímhle seriozně vůbec zabývat, vydat k tomu takovou vědecky se tvářící knihu a že nikoho nikdy nenapadlo, že myška může mít taky hudební vkus. nemusí milovat Mozarta, může dávat přednost Čajkovskému, pak je jasný, že všecny úkoly splní rychleji, aby už to měla za sebou. Neznamená to, že poslech a navíc té jediné konkrétní klavirní sonáty, zlepšuje činnost mozku! Asi se taky vrhnu na nějaký výzkum, třeba kam proudí peníze na výzkum.