Mám hlavu plnou starostí, copak to nevidíš, to nejsem já
Jako dřív, jseš na mě každej den zlá
Chci mámu, co voní kvítím
A ne tu, z který každou chvíli alkohol cítím
Proč se vůbec ptám, už zase odcházíš
Zas někde u skleničky útěchu nacházíš
Ani se nedivím, že táta sbalil věcí pár
A odešel zas o kus dál
Město už spí a já slzy utírám
Z bankomatu posledních pár korun vybírám
Chystám se odejít, já nevím, kam mám jít
Tak proč nemůžu svou mámu večer doma mít
Tak a dost, já už to tu nezvládám
Do tašky z posledních sil pár věcí naskládám
Dopis máš na stole, snad ho zvládneš číst
Já odcházím, co k tomu víc teď říct
Já odcházím, ve mně duše se svírá
Odcházím, slzy ze tváře stírám
Odcházím, jiskru naděje ztrácím
Odcházím, tímto mámě oplácím
Odcházím, mosty za sebou spálím
Odcházím, od domova se vzdálím
Jdu ulicí, tmou, nic kolem sebe nevnímám
Jen se občas smutně na oblohu zadívám
Kam mám jít, všichni už šli dávno spát
A já tady musím na tom dešti stát
Strach mám, máma, ta si užívá
Anebo někde v baru deprese svý prožívá
Reklamy neonem září
A já jdu sama po městě, mám slzy na tvářích
A přesto musím dál, bojím se ohlédnout
Že bych snad někde mohla mámu svou zahlédnout
Je mi jí opravdu líto a ona to ví
Tak proč ten život teda do svých rukou neuchopí
Jako dřív, já nemusela v dešti stát
Proč můžou jiný holky v mým věku klidně spát
Můj dopis má na stole, snad ho zvládne číst
Já odcházím, co k tomu víc teď říct
Já odcházím, ve mně duše se svírá
Odcházím, slzy ze tváře stírám
Odcházím, jiskru naděje ztrácím
Odcházím, tímto mámě oplácím
Odcházím, mosty za sebou spálím
Odcházím, od domova se vzdálím
Odcházím, ve mně duše se svírá
Odcházím, slzy ze tváře stírám