Bláznům
Když hadry zelený na sebe dám, klobouk černý, vyrazím tu tam.
Já možná když trampem se stal, mezi blázny se zatoulal, bláznem se stal.
Když v lese s jeleny se potloukám, vyzuju boty, potokem cupitám,
Já možná když na strom vyšplhal, rozhlídl se pokochal, bláznem se stal.
Když tančit se ti chce, když nikdo netančí,
když s vodou v potoce si rád pobrečíš, když tančit se chce.
Když tančit se ti chce, když nikdo netančí.
Když černým stínem jseš v záři na slunci, když tančit se ti chce,
bláznem si se stal.
Tak pojď, v tom světě nás nezřídka nic, nemůže nerozohnit, když jseš živ.
Já možná, když černý mrak se přihnal, přivolal déšť, bubnoval, bláznem se stal.
Když dobře s druhým si rozumíš, kravinu, co vymyslíš, vyplníš, jak ve snech svých.
Toho kdo pro srandu ruku zvedal, blázna si poznal, pozvi ho dál.
Vždyť blázni svět rozesmějou, to víš, když věci všední pozvednou k nebi výš.
Ale jak chceš žít, když přestaneš snít. Kdo by blázna zavíral, pozvi ho dál,
Aby tvůj svět roztancoval :-).