Bába říkala "příjde válka když rostou bílé houby"
a máma se smála co to bába do světa troubí
přitom neměla tušení, lidé na hranicích umírají
a vítáme vás vážení, proti podpisu ďáblovi smlouvy.
Jména ulic, uliček, vesnic a náměstí
přepis nový jako jazyk, kterým nikdo nemluví
nové vlajky visí, teď už víš než ty naše
při pohledu na ně v duších zní otčenáše.
Ruku zvedej a nejlépe jenom pravou
stůj bez hnutí, když kat projíždí temnou Prahou
lidé utíkají, hledají nová útočiště
utíkají s vědomím, že se vrátí snad někdy příště.
Držet spolu, když ostatní nás přes palubu hodili
však mi hrdí seběvědomí nikdy neztratili
nenecháme sebou, teď mluvím za sebe tahat za provázky
na některých hřbitovech přibívají malé oblázky.
Svět se diví, jak se krysy rychle rozmnožily
ducha v sobě však nakonech přece objevili
už se blíží lodě, letadla, otvíraj se katakomby
na nepřátele státu ze vzduchu padají bomby
tanky jedou krajem, střela střelu lehce míjí
u jejich pána krysaře jsou za malou chvíli
posledních pár vojáků kladlo odpor, teď už tam leží
a najednou rána, psát to už jde jenom stěží
sbíhají se lidé, kámoš do oka slzu tiskne
třeba těch pár vět dopíšu....někdy.......příště.........
fajn.kluk