Před dvěma miliardami dvěma sty miliony let a potom opět ještě jednou, před 800 miliony let, byla celá Země pokrytá ledem. Při pohledu z vesmíru musela tato obrovitá sněhová koule bezpochyby vypadat jako mrtvá planeta. Teplota na jejím povrchu se pohybovala kolem mínus 50 stupňů Celsia. Veškerá souš byla pokryta velice silnou vrstvou ledu - podobně jako v dnešní době Antarktida. Dokonce i celý světový oceán byl zamrzlý, a to až do hloubky tisíc metrů. Tato období globálního zalednění trvala miliony let a vedla k téměř totálnímu vyhynutí všech zatím mikroskopických forem života, jež se na Zemi vyvinuly. Když ledy roztály, naše planeta vstoupila do fáze intenzivního globálního oteplování, během něhož teplota vzrostla až na plus 50 stupňů Celsia. Obrovité cyklóny spojené s vichry o rychlosti přes 10 tisíc kilometrů za hodinu ohrožovaly i ty poslední mikroorganizmy, kterým se podařilo přežít. Život byl na pokraji vyhynutí. Naštěstí se mu podařilo tyto série přírodních katastrof překonat, protože učinil ohromující vývojový skok vpřed. Před 2 miliardami 200 miliony let se naši velmi vzdálení předchůdci stále ještě nevyvinuli dál než k bakteriálnímu stádiu. Po prvním globálním zalednění se však přeměnili v nové - eukaryotní organizmy. Stále to byly ještě bakterie, ale nesrovnatelně větší. Před 600 miliony let, po skončení druhého globálního zalednění, se pak objevili mnohobuněční živočichové připomínající korály, medúzy, korýše či ostnokožce. To znamená, že těsně po skončení obou těchto období, kdy celou zeměkouli pokryl led, se život vyvíjel jak z hlediska velikosti jedinců, tak jejich složitosti. Existuje snad nějaké spojení mezi těmito přírodními katastrofami gigantického rozsahu a urychlením vývoje života na naší planetě?