Doma potichu sedím,
jsem tu sám,
do blba hledím,
kdo to přišel k nám?
To se mi zdálo,
nebo byl to ten pán?
Aby toho nebylo málo,
on přišel taky sám.
Ten pán nic neříká,
já pusu si zašiju,
logika se vymyká,
jed asi požiju.
Co taky dělat v tom hradě ticha,
kde rochňali by se učitelé,
protože žáci by byli zticha,
kde chyběli by činitelé,
protože chyběla by pýcha,
a to jen proto,
že všichni byly by zticha...
Anatomie měla by se přepsat,
hlasivky jsou k ničemu,
s tímhle už nejde přestat,
čekám na toho ničemu.
Kdo za tohle všechno může?
Toť otázka dobrá!
Každý chytrý na něco se zmůže,
ale jen každý blb skuhrá...