Já byl jsem člověk smutný,
nudu jsem prodával,
najít někoho bylo nutný,
nudě jsem zamával.
Já jsem už člověk šťastný,
co jiné zboží teďka má,
nemusí mít konto mastný
a přitom se mi o něm zdá.
Já nemám slov,
hlavu mám v oblacích,
jsem rád za ten lov,
teď i ve dnech budoucích.
Jsou to chvíle krásné,
když můžu s tebou být,
a i když slunce zhasne,
tak vidím ten tvůj svit.
Tvé oči vždycky rozzáří můj tmavý den,
vídat tě stále - jen to je můj sen.
Já nevím co dále,
slova mi došla,
mám svého krále
a nuda pošla.