Probudíš se ráno v posteli,
zjistíš že už je poledne.
Polovina dne v prdeli
a zadek se stejně nezvedne.
V krabičkách přenášíme věci,
v krabičkách vlastně žijem,
mozkem ti letí keci,
tvá krabička je klecí,
tvá klec je akváriem.
Napuchlej mozek stále chrlí žvásty,
čemu teď věřit? Realitě?
Do klece se nezavírej, lásko,
CHCI TĚ!