Protestnick    (37/182/72)

Jak voda dav se valí,
teď už jej nezastaví nejpevnější val.
Ta síla trhá skály.
A Bůh se na to ani radši nedíval.

Vidím, jak domy hoří,
jak někdo bez důvodu krev tu prolévá,
jak hodnoty se boří,
z tý hrůzný představy mne horko polévá.

Musím zůstat tím, kým jsem byl,
jako prázdnej pokoj v opuštěnym domě.
Díky za to, že jsem pochopil,
že láska není pro mě.