tak jsem v pátek dorazil na nádraží v Plzni a hned ve mně hrklo, neboť jsem uviděl zpoždění 40 minut. To věru nevěstilo nic dobrého a také že ano. Po hodině únavného čekání přijel nejprve jeden vlak směr Klatovy, z něhož vyhnali všechny cestující, vzápětí po něm přijel další vlak směr Klatovy, to byl ten, co měl zpoždění už jen jednu hodinu. Ten první vlastně zrušili bez náhrady a cestující směr Klatovy volky nevolky přesedali do toho druhého vlaku. Trochu jsem doufal, že vzápětí přijede náš rychlík do Chebu, ale kdepak, ten přijel až za dlouho, měl zpoždění poctivých 60 minut, pročež zůstal stát deset minut ve stanici, asi aby se zpoždění ještě navýšilo a mohlo se vyplácet odškodné. Do Chebu jsme přijeli ve 20.30, autobus do Fr.L. odjel ve 20.20, takže smůla; další jel až za 65 minut. Ale dostal jsem odškodné za zpoždění 66 minut v ohromující výši 27 KČ. Nebo tak nějak. Jedna paní si ve vlaku objednávala taxík, ale když jsem se jí na to ptal, zapřela se. Ještě v Plzni na nádraží jsem volal domů matce, ale nějak jsem to popletl a nedovolal se, navíc jsem si myslel, že hovor odmítla a že je patrně v divadle. Takže, sečteno podtrženo, čekal jsem jalově 1,5 hodiny v Plzni na nádraží a další jalovou hodinu v Chebu; měl jsem těžký batoh, takže na procházku to věru nebylo. Prý nějaká nemilá příhoda v Běchovicích na přejezdu.
Jel jsem tuhle k zubaři, objednán jsem byl už před půl rokem. Byl jsem objednán na 14.15, takže jsem přespal na Zahradním městě a jel autobusem 195 na stanici Vysočanská. Dorazím ve 14.10 do ordinace na recepci a slečna na mne vyvalí oči a že prý pan doktór je už od února někde na Proseku. No, dostal jsem novou adresu a nové telefonní číslo, domluvil se se zubařem, že na mne počká (bodejť by ne) a vyrazil hledat novou ordinaci. Pokyn, abych přešel silnici a šel trochu šikmo se zdál dosti mlhavý, ale měl jsem název ulice a na Proseku mají pěkné směrovníky, takže ulici jsem našel snadno. Musel jsem zubaři ještě jednou volat, neboť ordinace byla ve vnitrobloku a ten se z ulice najít opravdu nedal. Nakonec jsem tedy dorazil a po prohlídce vysypal z kasičky rovných 2350 KČ, až se mi zatmělo před očima a udělalo se mi mdlo. Nu což, prý má plno a nové pacienty nebere. Pak jsme s Petrem zašli do botanické zahrady Malešice. Je pěkná, dokonce jsme se dostali i do skleníku, moc se mi líbil. A už to vypadalo, že ostrouháme, ale nakonec jsme jednu želvu viděli. Asi se je tam snaží vyhubit. Zaujala mne odrůda kaliny řasnaté s kulovitými květenstvími jako má klasická odrůda Roseum. Jmenuje se, no považ můj milý deníčku, Popcorn. Ostatně, měli tak asi tak půl tuctu odrůd kaliny řasnaté. Obří vošingtonie s pojízdným skleníkem pěkně prosperuje, volně v půdě vysazené trachycarpy namrzly, stejně jako japonský banánovník, ten patrně nevydržel. Trachycarpy ano.