equality (49/180/75)

– ČR » Morava, celá ČR
Kde pracuješ, jaké máš zájmy a koníčky?
Kde pracuješ a jaké máš zájmy?

Tohle jsou dvě nejčastější otázky, které mi muži kladou při seznamování. Já to umím pochopit, v naší společnosti to prostě funguje tak, že jsme zvyklí druhým lidem tyhle otázky při seznamování pokládat.
(Já tyhle otázky nepokládám nikdy při seznamování.)

Ale, pojď chvíli přemýšlet a uvažovat se mnou...

Když ti řeknu, kde pracuji – co se vlastně o mě dozvíš? Co tak důležitého a zásadního ti to o mě napoví a prozradí?
Proč se mě hned na úvod seznamování ptáš, kde pracuji?
A proč se hned urážíš, když ti slušně řeknu/napíšu, že ti na to odpovím až na osobním setkání?
Proč se mě raději místo toho nezeptáš, jaké hodnoty jsou pro mě v životě nejdůležitější, co je pro mě v životě nejdůležitější? To by ti přece o mě mělo říct a prozradit mnohem více než odpověď na otázku "kde pracuješ?"

Co všechno o mě zjistíš otázkou "kde pracuješ?"
Poznáš podle té otázky (a mé následné odpovědi), že jsem hodný a dobrý člověk? Řekne ti to něco o tom, že jsem ohleduplný, mírumilovný, slušný člověk? Že přeji všem lidem jen to dobré, že se nechci s nikým hádat, že nechci s nikým soupeřit, bojovat a válčit? Poznáš to podle té otázky?
Jsem ještě věrný v lásce. Jsem usměvavý. Chci žít tak, abych mohl mít sám ze sebe dobrý pocit a také chci mít čisté svědomí.
Ale tohle všechno se z té otázky "kde pracuješ" asi nedozvíš, že...
Tak proč na té otázce stále tak lpíš? :-)

A proč je pro tebe tak strašně důležité, abych ti na ni odpověděl už na úvod seznamování?
Hele, jen tak mezi námi... mně osobně ta otázka "kde pracuješ?" přijde strašně povrchní... Vážně... :-)

Lidé si myslí, že podle otázky a podle následné odpovědi na tu otázku" kde pracuješ", poznají více toho druhého. Ale pardón – osobnost ani hodnota člověka přece není postavena z toho, kde pracuje nebo čím je vyučený... ;-)

Zájmy a koníčky?

K čemu ti bude, že budu mít stejné zájmy a koníčky jako ty, když si s tebou nebudu lidsky, energeticky, vibračně vůbec rozumět?
Ok. Fajn. Můžeme mít stejné zájmy a koníčky, a je určitě super, když dva kamarádi nebo partneři mají stejné zájmy a koníčky. Ale opravdu to stačí? Opravdu jen na základě stejných zájmů a koníčků si budeš s tím druhým rozumět?

A co společné hodnoty? To nic? To pro tebe není důležité? :-)
Nemělo by spíše záležet více na tom, aby dva lidé měli společné hodnoty v životě?

Víš, co jsem zjistil? Že ticho může zdůraznit a zvýraznit soulad nebo nesoulad mezi dvěma lidmi.
Můžeme spolu jen tak sedět v noci na lavičce a pozorovat zářící hvězdy na noční obloze. A pokud nám spolu oběma v té chvíli bude hezky a příjemně – vím, že je mezi námi duševní soulad.

Lidé se často boji ticha. Protože ticho odkryje jejich vnitřní prázdnotu. Proto lidé mají potřebu neustále mluvit nebo mít potřebují neustále poslouchat rádio či televizi – aby to přehlušilo ticho jejich prázdnoty.
Ale já se cítím dobře s mužem, se kterým si mám o čem povídat, a zároveň se cítím dobře, i když jen tak sedím vedle toho muže a jsme potichu – užíváme si to ticho.
(Teď jsem si vzpomněl na mou oblíbenou píseň od mé oblíbené skupiny Depeche Mode "enjoy the silence".)