Realita na iBoys...
Máš foto obličeje na svém iBoys profilu. Fajn.
A někomu se tvůj profil líbí právě a hlavně kvůli fotce tvého obličeje. Jenže ten člověk o tobě vůbec nic neví. Pozve tě na osobní setkání. A ty teprve na tom prvním osobním setkání zjistíš, že si s tím mužem nemáš vůbec o čem povídat, vůbec si spolu nerozumíte. Typově jste úplně odlišní a máte a vyznáváte i úplně odlišné hodnoty v životě.
Takže... zeptám se tě: tebe opravdu baví se tímto způsobem seznamovat? Tebe to vážně baví? No, mě osobně by to tedy už nebavilo vůbec se takto seznamovat. A proto jsem se rozhodl napsat delší a obsáhlejší profil.
Hodně mužů nechápe, proč vlastně píšu tento dlouhý a obsáhlejší text. Ti muži ale nechápou, že já už mám prostě dávno za sebou období hledání, kdy jsem hledal sám sebe. Mám za sebou období, kdy jsem chodil z jednoho osobního setkání na druhé – pokaždé s jiným mužem, jen proto, že jsem žil v naději, že ten další muž už bude pro mě ten pravý. Jak ale můžeš najít to, co chceš, když vůbec nevíš, co chceš? Když máš v sobě chaos a nevíš, co chceš, nemůžeš ani nabídnout tomu druhému stabilitu.
Někteří muži si teď procházejí obdobím, které já mám už dávno za sebou. Takže já těm mužům rozumím. A v žádném případě ty muže nesoudím. Já nikdy nikoho nesoudím. A já v těch mužích poznávám sám sebe. Poznávám v nich své staré já. Někteří muži na iBoys nevědí na vědomé úrovni, že hledají sami sebe. Jsou v procesu sebepoznávání.
Tenkrát jsem ještě hledal sám sebe a nevěděl jsem, co vlastně chci a co hledám. Teď mluvím o letech 1997 až 2012 přibližně... Tohle období mě nejvíce formovalo. Já jsem nevěděl, co chci, co hledám. A pokud jsi se se mnou setkal osobně někdy v letech 1997 až 2006, potom věř a pamatuj, že jsi poznal starou verzi mě samotného. Nemůžeš ani říct, že mě znáš jen proto, že jsi se jednou nebo možná i dvakrát se mnou setkal osobně v dávné minulosti. Neznáš mě vůbec. Udělal sis o mě jen svou představu v té době, ale já nejsem tvá představa. Ty sis svou představu o mě vůbec neaktualizoval. Tvá představa o mě je zastaralá, vůbec, ale vůbec neodpovídá skutečnosti. Já jsem se celou dobu měnil, vyvíjel, procházel jsem vnitřními transformacemi. Moje staré já už dnes neexistuje a moje nové (troufám si říct, že moudřejší a lepší) já jsi ještě zatím neměl možnost poznat. Takže neříkej, že mě znáš. Ne. Neznáš mě. Vsadím se, že neznáš ani sám sebe... :-)
Schválně: kdybych ti položil otázku "KDO JSI". Co bys mi odpověděl? Začal bys mi asi vyjmenovávat své role, začal bys mi říkat, že jsi student, dělník, inženýr, manažer, kněz, bisexuál... Ale to jsou jen tvé role. To není tím, kdo opravdu jsi... Ty jsi něco mnohem více než všechny tyhle role.
Našel jsem sám sebe. Už vím moc dobře, co chci a co hledám. A také tím pádem vím, co už nechci a co už nehledám. A nechci už chodit na osobní setkání s muži, kteří mi lidsky vůbec nejsou blízcí.
Já už chci jít na osobní setkání jen s mužem, o kterém budu vědět ještě předtím, než se s ním poprvé setkám osobně, že si s ním budu s největší pravděpodobností mít co říct na tom prvním osobním setkání.
A proto tento profil píšu. Právě proto a hlavně proto.
To, že rád píšu, je jiná věc. Prostě o sobě vím, že mám talent na psané slovo. Ale hlavním důvodem, proč tento svůj dlouhý profil teď a tady píšu, je, že už nechci zbytečně ztrácet svůj čas s muži, se kterými bych si vůbec nerozuměl a se kterými bych si neměl co říct.
Pokud některým mužům na iBoys vyhovuje seznamovat se jen na základě fotky obličeje, potom v pořádku. Ti muži často až na prvním osobním setkání s tím druhým mužem zjistí, že si s ním nemají co říct. A takhle já se už seznamovat nechci a nebudu. Takto jsem se já seznamoval, když mi bylo 20, 26, 35 let... A vím, kam to vedlo...
A tak si myslím, že psát delší a obsáhlejší profil má smysl. Prázdný profil na iBoys by ti o mě ani nic neřekl... Ty se chceš rozhodovat při seznamování jen podle fotky obličeje toho druhého? Tebe nezajímá, jaké hodnoty ten dotyčný vyznává?
Chápej... tento můj dlouhý profil je takový filtr vlastně. Odradí muže, kteří by se mnou nebyli kompatibilní... Takže můj profil odradí muže, kteří by pro mě nebyli ti správní. Výhoda takto dlouhého profilu je hlavně v tom, že pokud tě opravdu můj profil zaujme svým textem, potom je velmi pravděpodobné, že si spolu (já a ty)budeme mít co říct i osobně v reálu.
Po tomto světě chodím už téměř padesát pozemských let. Za tu dobu jsem potkal a poznal osobně nejrůznější typy mužů. S některými muži jsem se cítil velmi příjemně, s některými jsem se cítil tak nějak neutrálně, a s některými jsem se necítil příjemně vůbec.
A jsem nesmírně rád, že dnes už znám sám sebe a vím, co mi dělá dobře a co mi dobře nedělá. Znám své preference a své potřeby.
A já jsem navíc muž, který si opravdu hodně chrání svou autenticitu. Potrpím si na svou autenticitu. Většina lidí žije v přetvářce, většina lidí si bojí být sami sebou. Většina lidí se snaží být přijatelní pro ostatní – a tím potlačují a utlumují sami sebe.
A pokud bych se musel před tebou přetvařovat jen proto, abych byl pro tebe přijatelný, potom vím, že by to mezi námi dvěma nefungovalo.
Jakmile bych si neustále musel dávat pozor na to, co před tebou říkám a píšu, jakmile bych si musel neustále dávat pozor na to, abych tě náhodou něčím nějak neztratil, nezklamal a neurazil, potom vím s jistotou, že nejsi muž pro mě.
Mám nejraději muže spíše trochu nesmělé a mám rád muže, kteří mají a vyzařují jemnější energie. Ale tady pozor! Jemnější muž nebo muž s jemnějšími energiemi není v mé definici zženštilý muž.
Jemnější muž nerovná se zženštilý muž. I někteří heterosexuální muži mají a vyzařují jemnější energie – například Roger Federer.
Ale podotýkám, že můj kamarád vůbec nemusí být "jemnější" muž.
Úplně mi stačí, když si s tebou (jako se svým kamarádem) budu lidsky a energeticky rozumět a když si s tebou budu mít o čem povídat.
Já si naopak vůbec nerozumím s muži, kteří jsou vulgární, bezohlední, příliš extrovertní, příliš dominantní.
Nerozumím si s muži, kteří mají a vyzařují hrubé a příliš dominantní energie.
A není mi ani úplně příjemně ve společnosti mužů, kteří jsou příliš materiálně založení.
To jsou muži, kteří řeší hlavně jen práci, kariéru a peníze.
Tento typ muže se mě hned při seznamování zeptá, kde pracuji. Jakoby moje práce a moje zaměstnání určovalo mou hodnotu. Tihle muži tě budou vždy hodnotit hlavně na základě toho, jak moc je pro ně tvoje zaměstnání lukrativní a zajímavé. To, že jsi lidsky dobrý a kvalitní člověk, je pro tyto muže vedlejší. Hlavní je pro ně to, kolik vyděláváš.
Když ale 24/7 řešíš jen práci, kariéru a peníze, kolik času ti zbývá na obyčejné hovory, které s prací a s penězi vůbec nesouvisí?
Já bych se s tebou chtěl bavit o všem. Chtěl bych se s tebou bavit občas i o tom, jak krásný je západ slunce, jak úžasný a tajemný je vesmír. Chtěl bych s tebou vést občas úvahy nad tím, odkud a kam člověk/lidstvo kráčí. A nejsem si jistý, jestli bys měl čas a chuť si se mnou občas o těchto věcech povídat, pokud bys měl hlavu plnou práce, kariéry a peněz.
A proto bych rád našel na iBoys "obyčejného", ale laskavého a usměvavého muže. Nic víc nežádám. Jen je mi líto, že ti hodní a usměvaví, ohleduplní muži, které já zde na iBoys hledám, jsou svou povahou tišší a nesmělí, a nemají odvahu mě oslovit. Já zase nikomu na iBoys nedávám pluska a zásadně neoslovuji žádné muže na iBoys jako první. Já vždy jen reaguji na muže, kteří si přečtou můj profil a sami mi napíšou. Já jsem aktivní v komunikaci, s tím problém nemám. Ale prostě aktivně nikoho na iBoys neoslovuji jako první.
A proto moje šance na seznámení jsou zde na iBoys výrazně limitované a zmenšené.
A říkám si, že když budu mít delší profil na iBoys, tak aspoň ten hodný muž třeba bude mít důvod, proč mi napsat – můj profil ho bude mít čím zaujmout.
Já nechci trávit celý život na online seznamce. Nechci. Prostě nechci. Já se na seznamce (zde na iBoys) ani necítím úplně příjemně a bezpečně. K tomu se ti teď přiznávám.
A proto píšu tento text, protože to chci změnit a chci mít důvod už na iBoys nebýt.
Pokud tě zde na iBoys najdu, budu si chtít kvůli tobě zrušit svůj profil na iBoys. Ja už nebudu mít důvod být a zůstávat na iBoys.