Všechno je to u mě o pocitu bezpečí...
Pokud se s tebou necítím emočně a fyzicky bezpečně – potom mi nic s tebou nebude dávat smysl. A já tě nebudu chtít vpustit do svého světa a života.
Pojďme si o tom pocitu bezpečí povědět více...
Poznal jsem ve svém životě muže, u kterých jsem si nebyl jistý, co udělají a provedou v příští chvíli.
Neříkám, že jsem se s těmi muži cítil vyloženě nepříjemně – i když... někdy ano.
Ale často jsem intuitivně cítil, že se v přítomnosti těchto mužů necítím sám sebou, uvolněně, příjemně, autenticky a bezpečně. Věděl jsem, že na druhé osobní setkání s nimi už jít nechci – i kdyby oni měli o druhé setkání se mnou zájem.
A potom jsem poznal hodné, spíše jemnější muže, kteří byli velmi vnímaví, laskaví, tolerantní, ohleduplní, empatičtí, usměvaví – s těmito muži jsem se vždy cítil naprosto skvěle, příjemně, uvolněně, sám sebou, autenticky a bezpečně.
(A moc dobře vím proč... Stejné přitahuje stejné...)
Tihle muži měli jedno společné: pocit bezpečí. Byl to právě ten pocit bezpečí, který u muže hledám.
Prosím, nechápej mě špatně... Nebudu se s tebou cítit bezpečně jen kvůli tomu, že máš svaly a chodíš do posilovny. Poznal jsem muže, kteří mají sice svaly z posilovny, ale mentálně a emočně jsou ještě nevyzrálí – jsou to ještě děti/kluci v těle dospělého muže.
Já zde mluvím hlavně o "psychologickém" pocitu bezpečí.
Jinými slovy: jsi s tím mužem a víš, že ti nebude chtít ublížit. Ani fyzicky, ani emočně.
Máš téměř jistotu, že kdyby sis někde na stole před tím mužem nechal peněženku s větší finanční částkou – tento muž by ti tu peněženku neodcizil, neukradl. On by ti ji poctivě vrátil a ani by do ní nenahlížel. Natož aby z ní nějaké peníze vzal.
Není to žádný "nevypočitatelný pošuk", u kterého nikdy předem nevíš, kdy mu "přeskočí" v hlavě... Rozumíš, jak to myslím...
Ještě takto: tihle hodní muži, o kterých já mluvím, nemají a nikdy neměli ani žádné problémy se zákonem, mají čistý trestní rejstřík, žádné návykové látky. Prostě žijí tak, aby měli čisté svědomí.
Víš co? Jsou muži, kteří nemají ještě příliš vyvinuté svědomí. A tyto muže tedy nějaké výčitky svědomí netrápí.
Ale tihle hodní muži už mají vyvinuté svědomí. A jsou to nenásilní muži. Jsou psychicky vyrovnaní.
Já mám opravdu velmi dobrou intuici. Umím si "naskenovat" energie člověka, se kterým právě jsem. A pokud s tebou budu na osobním setkání, okamžitě poznám (dost spolehlivě), jestli se s tebou budu moci cítit bezpečně nebo ne.
Co můžeš udělat proto, abych se s tebou a ve tvé fyzické i virtuální přítomnosti cítil příjemně a bezpečně? Nic. Není třeba nic pro to dělat. Prostě buď sám sebou!
Úplně stačí, že jsi hodný a dobrý člověk.
Pokud nechceš úmyslně a vědomě nikomu ubližovat, potom z tebe budu cítit bezpečí. Tak jednoduché to je! :-)
Chtěl bych tímto vzkázat všem hodným mužům, kteří se někdy možná v tomto světě cítí přehlíženi a nedoceněni, aby si pamatovali, že je někdo, kdo jejich laskavou povahu bude umět ocenit.
Buď sám sebou! Nesnaž se být dokonalý – dokonalý člověk už by neměl ani potřebu inkarnovat se na planetu Zemi.
Nikdy neměj pocit, že na mě nemáš, že jsem pro tebe moc dobrý. Tomu nevěř.
Co když právě ty jsi ten hodný muž, kterého hledám – a ty si přitom vůbec nevěříš a zbytečně snižuješ svou vlastní hodnotu...
Prosím, věř si...! :-)
A dnes už mi bude dávat smysl jít na osobní setkání s mužem, u kterého i takto virtuálně budu cítit pocit bezpečí.
Hledal jsem sám sebe – našel jsem sám sebe.
Poznával jsem sám sebe – poznal jsem sám sebe.
Dnes už vím, co mi dělá dobře, co mi dobře nedělá.
Dnes už vím, jakého muže hledám, jakého muže nehledám.
Pracoval jsem sám na sobě, ušel jsem kus cesty – a nemá cenu předstírat, že dnes nevím to, co vím.
A nechci se ve svém vývoji vracet zpět. Tam, kde jsem byl někdy před 20 lety...
Na iBoys mi píšou muži, kteří se dnes nachází tam, kde jsem já byl před mnoha lety. Ti muži nevědí, co vlastně chtějí a hledají.
A já v těch mužích poznávám sám sebe – respektive, poznávám v těch mužích své starší, méně vyzrálé já.
A proto ty muže nesoudím. Nechci ani nikoho soudit. Nemám právo nikoho soudit.
Já těm mužům rozumím. Ale zároveň moc dobře vím, že oni mi nedokážou nabídnout to, co hledám. Nedokážou ní nabídnout stabilitu, když sami ještě bloudí v labyrintu své vlastní duše.
Jednou ale tito muži najdou sami sebe – jednou najdou cestu ze svého vlastního bludiště.
A muži, kteří mi na iBoys nabízejí jen sex? I těmto mužům rozumím. Ale ne – já hledám něco mnohem více než jen sex.
Dnes už mi bude dávat smysl jít na osobní setkání s mužem, u kterého i takto virtuálně budu cítit pocit bezpečí.
A pokud si potom na prvním osobním setkání s tím mužem potvrdím, že se s ním opravdu cítím dobře a bezpečně – potom je vše na správné cestě. A já s tím mužem můžu začít budovat přátelský a možná časem i partnerský vztah.
Děkuji, že jsi tento můj text dočetl až sem! :-)