Ahoj! :-)
Abys mě i tento můj profil mohl správně pochopit, budeš muset zpomalit. Můj profil vyžaduje trpělivost a ochotu ztišit se. Dokážeš to...? :-)
Jakmile někomu dáš nálepku a hodíš ho do nějaké škatulky, v ten moment jsi zničil možnost toho člověka pochopit.
Nejdříve pokus o obnovení ztraceného přátelského (ne partnerského!) vztahu. A potom hned budu pokračovat v profilu.
A pamatuj: pokud si tento můj profil přečteš celý a pozorně až do konce, a pokud i po přečtení mého profilu dojdeš k závěru, že ti můj profil svým textem je blízký, potom je VELKÁ pravděpodobnost, že si spolu budeme rozumět i v reálném životě.
(Pochop – krátký profil bez textu by ti o mě nic neřekl...)
Teď si dáme pohled do dávné minulosti...
Ty, blonďák z Čech. Setkali jsme se spolu někdy v letech 1999 - 2005 v Kroměříži. Povídali jsme si v restauraci. Měl jsi na sobě tenkrát hnědé manšestrové kalhoty. A vypadal jsi jako Jason Donovan za mlada! :-)
Pavel L. Setkali jsme se spolu v Kroměříži někdy v letech 2001 - 2003. Tenkrát jsi mi říkal, že ses na chvíli objevil v dokumentu "Šumná města". (A ano – viděl jsem ten díl... Pamatuji si stále i tvé příjmení. A dokonce si pamatuji, že jsi u nás doma i obědval... :-))
Pavel ze Zlína. Tenkrát jsi měl na iBoys nick "Bings". Setkali jsme se spolu čtyřikrát na podzim 2016.
Pokud tohle teď čtete, rád bych s vámi zůstal v přátelském kontaktu – pokud bude stále zájem i na vaší straně.
Vy všichni tři jste byli jemnější, hodní a usměvaví. Vlastně jsem vás dobře neznal, ale i tak jsem se s vámi cítil příjemně a bezpečně. A já jsem si díky vám až mnohem později uvědomil, jaký typ mužů mám nejraději. Byli jste gentlemani a měli jste úroveň. A i když se už naše cesty v tomto životě možná nikdy nezkříží, jsem moc rád, že jsme se aspoň jednou spolu setkali osobně. Děkuji vám... Žádná setkání nejsou náhodná.
Teď opět do přítomného okamžiku! :-)
Mám tajný plán! Mám v plánu vstoupit ti nenásilnou cestou do života a udělat tvůj život ještě o něco krásnějším a smysluplnějším.
Ale myslím si, že žádný muž – tedy ani já – by neměl být hlavním smyslem tvého života. Pokud nějaký muž bude mít schopnost a moc udělat tě šťastným, potom bude mít schopnost a moc udělat tě také nešťastným – pokud to ty sám dovolíš.
Nedopusť a nedovol, aby tvé životní štěstí záviselo jen na mě. Ty jsi tvůrcem svého života, své reality.
Nemám důvěru v anonymní profily bez textu a bez fotky obličeje. Myslím, že mám právo vědět, kdo mi na iBoys vlastně píše. Pokud nechceš ukázat svůj obličej a chceš zůstávat v anonymitě – nebude mi konverzace s tebou dávat smysl.
Než mi napíšeš, zeptej se prosím sám sebe, co vlastně na iBoys hledáš... Možná zjistíš, že hledáš hlavně sám sebe – ale na vědomé úrovni o tom nevíš. Možná se jen nudíš – a já ti mám pomoci zahnat tvou nudu? Já jsem ale na iBoys proto, že se chci seznámit osobně v reálu... :-)
Spoléhám na to, že pokud se budeš se mnou chtít opravdu seznámit, budeš k seznamování přistupovat seriózně.
Nechám na tobě, jak, kdy a jestli mi svůj obličej odhalíš...
(Já mám více fotek svého obličeje ve své galerii zde na mém iBoys profilu. A heslo ti rád dám, pokud z tebe budu mít aspoň trochu dobrý pocit.)
Věřím tomu, že každý člověk si na úrovni své duše před vstupem do fyzického těla dobrovolně zvolí svou sexuální orientaci. Být gayem není podle mě něco, co se člověku jen tak náhodně přihodí a stane.
Zároveň ale, být gay není pro mě identita ani role. Je to jen nálepka. A já se osobně neztotožňuji s žádnými nálepkami, rolemi. A proto (logicky) nejsem, nemůžu (a nechci) být členem LGBT komunity. Já jsem nikdy neměl potřebu patřit do komunit. Vím, kdo jsem – a to mi stačí. Být členem nějaké komunity? Nepotřebuji a nechci.
(Já plně respektuji a chápu, že někdo jiný chce být členem LGBT komunity. Já mám ale právo mít to jinak.)
Jsem kombinací humoru a hloubky.
Umím si užít zcela "obyčejné" a všední debaty, umím si užít debaty o sexu, umím si užít i debaty na hlubší, existenciální témata. Moje myšlení není černobílé a zúžené. Já vnímám život v pestrých barvách. A já sám jsem mnohovrstevný.
Možná tě to překvapí, ale myslím, že mám velký smysl pro humor...
Největší poznání v životě je pro mě a podle mě sebepoznání. Protože člověk může mít vystudované všechny prestižní univerzity světa, může procestovat třeba celý svět. Pokud a dokud se ale nevydá na cestu sebepoznání, co potom vlastně ví a zná, když nezná a nepozná sám sebe?
Já nepohrdám znalostmi, to vůbec ne. Ale k čemu je dobré, když člověk má v hlavě encyklopedické znalosti a vědomosti, když neumí pracovat se svými myšlenkami, emocemi, když nerozumí tomu, proč se hněvá, když nechápe, proč se chová a reaguje určitým způsobem...
Mocniny a odmocniny? To mě nikdy nezajímalo. Kdy proběhla francouzská revoluce a jaká je nejdelší řeka na světě? To nemusím vědět vůbec – protože to není opravdu pro můj život důležité.
Já chci pochopit a poznat, kdo jsem. To je pro mě opravdu důležité.
Hodně mě zajímá východní filozofie – Osho, Anthony de Mello, Ramana Maharši, Jiddu Krishnamurti... Východní filozofie se zaměřuje na sebepoznání a pozorování. A to je mi velmi blízké. Být nezaujatý pozorovatel – nesoudit.
Moje zájmy a koníčky: hudba, příroda, cizí jazyky – jsem věčný samouk, osobní a duchovní rozvoj a také stoicismus. Na rovinu píšu, že nejsem sportovně založený. Ale rád chodím pěšky – můžeme spolu někdy jít až na konec světa... :-)
Moji oblíbení interpreti: Mylène Farmer (Mylène miluji nejvíce), Alla Pugacheva, Kim Wilde, Max Barskih, Lara Fabian, Cher, Emin Agalarov, Sandra, Depeche Mode, Natacha Atlas, Madonna, Lian Ross.
(Každá hudba má svou vlastní energii. A podle hudby, kterou člověk rád poslouchá, se leccos o tom dotyčném dozvíš.)
Společné zájmy a koníčky nejsou pro mě zárukou kompatibility mezi dvěma lidmi. K čemu ti bude, že budeš s někým mít společné zájmy a koníčky, když si s tím dotyčným nebudeš rozumět lidsky, energeticky, vibračně.
Pokud si s tím člověkem nerozumíš lidsky a energeticky, bude mezi vámi chladná, energetická zeď, i když budete sedět nebo stát těsně vedle sebe.
A naopak, pokud s někým cítíš a máš energetický a vibrační soulad, potom s tím člověkem můžeš jen tak mlčet. A to mlčení a ticho mezi vámi bude krásné.
Jsem muž, který nikomu nevnucuje své názory. A chápu, že můj názor je vždy jen můj osobní názor – nikoli všeobecná a univerzální pravda.
Plně respektuji odlišný názor druhého člověka. Budu tedy vždy respektovat tvůj odlišný názor.
Já se ani neztotožňuji se svou myslí, se svými myšlenkami a emocemi.
Hádky považuji za hloupost. Nebudu se s tebou chtít hádat – budu si s tebou chtít vyměňovat odlišné názory v klidu a na úrovni. A s respektem k tobě. Žádné ponižování, urážení, zesměšňování toho druhého.
Umím se zamyslet nad svým vlastním chováním. Blbé podle mě je, když člověk vidí na druhých lidech jejich chyby a nedostatky, ale není ochoten a schopen vidět své vlastní chyby a nedostatky.
Koho na iBoys hledám?
Hledám hodného, laskavého, usměvavého, mírumilovného, uvědomělého a pozorného muže.
Uvědomělý člověk už chápe, že jeho slova a činy mají nebo můžou mít dopad na druhé lidi.
Uvědomělý člověk nechce nikomu úmyslně a vědomě ubližovat.
A uvědomělý a pozorný partner vždy bude chtít, aby ses po jeho boku a s ním cítil příjemně a bezpečně.
A pozorný partner nebude po tobě chtít, abys s ním v sexu dělal něco, co ti není příjemné. Pokud je něco, co ti není příjemné (a nejen v sexu), takto pozorný partner je tak kvalitní muž, že ti řekne něco ve stylu: "Chci, aby ti se mnou bylo hezky. Nebudeme spolu dělat nic, co ti není příjemné."
Mám rád trochu nesmělé muže a mám rád muže s jemnějšími energiemi. Ale tady pozor: muž s jemnějšími energiemi nebo jemnější muž, není v mé definici zženštilý muž. I někteří heterosexuální muži mají a vyzařují jemnější energie – například Roger Federer.
Když mi řekneš, jaké máš zaměstnání, nic zásadního mi to o tobě neřekne a neprozradí. Když mi ale řekneš, co je pro tebe v životě nejdůležitější, dozvím se o tobě mnohem více.
Lidé se tě pořád budou na začátku seznamování ptát, kde pracuješ a jaké máš zájmy a koníčky. Málokdo se tě ale zeptá, jaké hodnoty v životě jsou pro tebe důležité. Mě budou vždy zajímat u tebe hlavně ty hodnoty. Já totiž nejsem povrchní.
(Někteří lidé si ze svého zaměstnání vytvářejí identitu. Být inženýrem, knězem, učitelem, dělníkem – to je jejich identita... Mně osobně takové uvažování přijde velmi omezující.)
Není to o tom, co všechno znáš a víš. Není to o tom, co všechno máš a vlastníš. Není to o tom, jak vysoké je tvé IQ. Není to ani o tom, jak dobrý jsi v sexu a co máš rád v sexu. Je to hlavně a především o tom, jak se s tebou cítím. Je to o tom, jaký jsi člověk. Je to o tom, jaký máš charakter.
(Pro mě je důležité, abych se s tebou cítil dobře, příjemně, sám sebou, autenticky, uvolněně, bezpečně.)
Můžeš mít krásné a moderní auto za několik milionů. Můžeš mít krásný a prostorný dům. Můžeš mít nejpevnější zadek na světě. Můžeš mít krásné a sexy vypracované tělo. Ale pokud nemáš v sobě ohleduplnost a empatii, pokud neumíš ocenit západ slunce a všechny ty krásné "obyčejné" věci v životě, pokud se s tebou necítím příjemně a bezpečně – nebudu chtít s tebou být.
Jakmile zjistím, že bych se před nějakým mužem musel hlídat, abych náhodou neřekl nebo nenapsal něco nevhodného – něco, čím bych ho mohl trochu urazit nebo zklamat, potom vím s jistotou, že to není muž pro mě. A naopak, pokud vím, že si před tím mužem nemusím dávat pozor na to, co mu říkám nebo píšu, potom je to muž pro mě. Konverzace s ním musí být pro mě naprosto uvolněná a v pohodě. Nesmí tam být žádný tlak. A já se opravdu před žádným mužem nechci a nebudu přetvařovat jen proto, abych byl v jeho očích a pro něho OK a přijatelný.
Pokud mi nedáš prostor a možnost být sám sebou – nebude to mezi námi fungovat.
Měj mě rád takového, jaký jsem. Nechtěj a nezkoušej mě měnit k obrazu svému. Já tě budu mít také tak rád – i s tvými lidskými nedostatky a nedokonalostmi.
Nemůžeš mě v partnerském vztahu vlastnit. Nikdy nebudu tvůj majetek. Já vždy budu patřit jen sám sobě. Nemůžeš si na mě dělat právo nebo nárok.
Moje představa partnerského vztahu v krátkosti...
Já patřím k tobě po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatřím ti.
Ty patříš ke mně po dobu trvání našeho vztahu – ale nepatříš mi.
Nechci se cítit v partnerském vztahu omezovaný a svázaný. Jsme si jeden druhému věrní, ale dáváme jeden druhému i svobodu a volnost.
Jdeme spolu po stejné cestě životem. Jdeš rovnocenně vedle mě. Pokud a dokud nám naše láska slouží – zůstáváme spolu. Pokud už nám naše láska neslouží – v klidu, v míru, s láskou a s vděčností za vše krásné, co jsme spolu prožili, se rozejdeme. Žádná zloba, žádná zášť, žádná pomstychtivost, žádná nenávist.
Chtěl bych partnera, který umí být sám, který nemá problém být sám. Protože člověk, který umí být sám, bude vnitřně svobodný a emocionálně nezávislý. A nebude v partnerském vztahu emocionálně závislý na svém partnerovi.
Hledáš ve vztahu pocit domova a bezpečí? Chceš se usadit s mužem, který ti nabídne klidný přístav? Chceš mít partnera, kterému bys mohl věřit a důvěřovat, na kterého by ses mohl spolehnout?
Pokud sis na všechny otázky výše odpověděl kladně (ano), potom by možná stálo za to se zkusit spolu seznámit osobně. Nemáme co ztratit, když to zkusíme. Ale můžeme získat hodně...
Možná zůstaneme jen kamarádi. Možná oba zjistíme, že na partnerský vztah to mezi námi není. V pořádku. Rád tě ve svém životě uvítám i jako dobrého kamaráda.
Nemusíme nic. Ale můžeme mnohé... Život může být rozmanitý, barevný.
Úplně ideální pro mě by bylo, kdybych na iBoys našel v jednom muži skvělého kamaráda i životního partnera zároveň – něco jako šampon a kondicionér 2 v 1 :-)
Ještě takto: pokud se ti podívám do očí a uvidím v těch očích laskavost a dobro, potom budu vědět, že jsem našel to, co jsem hledal.
A pokud se ti podívám do rozkroku a uvidím tam... Ale ne, pojďme raději dál! :-)
Můžeme i nadále trávit čas každý sám na iBoys. Anebo můžeme raději místo trávení času na iBoys sedět spolu (já a ty) v příjemné kavárně a užívat si přítomnost toho druhého.
Pokud bys to se mnou chtěl zkusit – jsem tady...
Mé dveře jsou ti otevřené. Nabízím a zvu – nenutím a nevnucuji... :-)
A naše první osobní setkání?
Já bych to viděl nějak takto...
1. Sedíme spolu v menší a komornější kavárně a povídáme si. (Sedíme naproti sobě – naše oči si možná budou chtít vyměňovat vzkazy... :-))
2. Procházíme se spolu v přírodě nebo klidnějším městem a povídáme si. (Klasika, která neurazí...)
3. Jsme spolu nazí ve vaně a vzájemně si hezky... (No, tohle se tedy na prvním setkání určitě, ale určitě nestane! :-))
Milý neznámý, milý čtenáři, milý poutníku na cestě životem: pokud tě něčím můj profil zaujal a pokud si myslíš, že bychom si spolu mohli rozumět v reálu – potom tomu dej šanci. Dej nám oběma šanci. A prosím pamatuj: napsat mi soukromou zprávu zde na iBoys je mnohem lepší a účinnější, než mi dát plusko. Plusko nemá žádnou sílu, plusko není pro ty, kteří se chtějí opravdu seznámit.
A pokud jsi nesmělý: neboj se a nestyď se mi napsat! :-)