Proč je na iBoys tak těžké se skutečně seznámit v reálném životě
Nepíšu to proto, abych si stěžoval.
Nepíšu to proto, že bych byl zahořklý.
Píšu to proto, že vidím realitu takovou, jaká je.
iBoys pro mě není místem, kde bych dnes měl velká očekávání. Ne proto, že bych nevěřil v lásku nebo v setkání dvou lidí, kteří si mohou být blízcí. Ale proto, že vnímám, jakým způsobem tam většina mužů funguje – a co tam většina z nich vlastně hledá.
A velmi často to není partnerský vztah.
Prostor, který není vztahový
iBoys nepůsobí jako seznamka pro lidi, kteří jsou skutečně připraveni na vztah. iBoys spíš působí jako prostor pro rychlé kontakty, fantazie, flirt, sex nebo jen zabití času. Mnoho mužů tam ani neví, co hledá. A když někdo neví, co hledá, nemůže nabídnout nic pevného ani druhému.
Setkání v reálném životě už ale vyžaduje něco jiného než psaní zpráv: odvahu, zodpovědnost, jasnost, schopnost stát si za tím, co chci – nebo to alespoň dokázat pojmenovat.
A právě tohle mi u velké části mužů na iBoys chybí.
Emoční nedozrálost a ticho místo slov
Velmi častý vzorec, se kterým se tam setkávám, je ticho. Ne proto, že by se něco stalo. Ale proto, že je jednodušší zmizet než mluvit.
Mnoho mužů neumí říct, že nemá zájem.
Neumí uzavřít kontakt.
Neumí být upřímní ani slušní.
Mnozí jsou emocionálně nevyzrálí – nedokážou se postavit k tomu, co cítí, co chtějí, ani k tomu, co je třeba vyřešit. Emoční nevyzrálost je často skrytá za maskou povrchní komunikace, anonymity nebo rychlého flirtu.
V takovém prostředí není prostor pro důvěru, otevřenost ani skutečné vztahy.
Povrchnost místo hloubky
Celé prostředí iBoys je postavené především na vzhledu, tělech a rychlém dojmu. Ne na hodnotách, ne na charakteru, ne na tom, jestli je někdo schopen vztahu.
Člověk, který hledá klid, bezpečí, hloubku, empatii a skutečné setkání dvou lidí, tam snadno působí jako někdo „moc vážný“, „moc jiný“, „moc hluboký“.
Ne proto, že by to bylo špatně.
Ale proto, že to do toho prostoru jednoduše nezapadá.
Hry, role a anonymita
Další realitou jsou opakované profily, anonymní profily, testování reakcí. Lidé, kteří si zkouší, kdo se chytí, kdo odpoví, kdo projeví zájem – ale sami nejsou skutečně přítomní.
V takovém prostředí je těžké poznat, kdo je na druhé straně: opravdový člověk, nebo jen role, maska, hra.
Křehké okamžiky a zklamání
Někdy na iBoys potkáš fajn muže.
Píšete si spolu, objevuje se vzájemné porozumění.
Někdy se i setkáte v reálu, všechno se zdá být v pořádku, rozumíte si, cítíte, že to funguje.
A pak – najednou přestane komunikovat.
Bez vysvětlení, bez upozornění, bez uzavření.
A takových mužů tam může být víc.
Taková je realita.
Taková je kvalita této seznamky.
Menšina, která se snadno míjí
Já nehledám dav. Hledám jednoho muže. Jemného, citlivého, introvertnějšího, zralého. Muže, který ví, že vztah není hra ani únik, ale vědomé rozhodnutí.
Takových mužů není mnoho.
A v prostředí, jako je iBoys, jich je ještě méně.
Navíc ti tišší a jemnější často nejsou vidět. Nejsou hluční, neprosazují se, neoslovují desítky lidí. A tak se mohou dva lidé, kteří by si mohli rozumět, snadno minout.
Smíření bez rezignace
Dnes už na iBoys nemám velká očekávání. Vlastně už nemám žádná očekávání na iBoys. Profil tam mám, ale spíš tiše. Jako možnost. Jako otevřené dveře, ne jako plán.
Není to rezignace.
Je to smíření s realitou.
Pokud se tam někdy objeví muž, který půjde kolem a uvidí víc než jen fotky – pak dobře. A pokud ne, i to je v pořádku. Protože vím, že to nevypovídá o mé hodnotě.
Jen o povaze místa, kde se zrovna nacházím.