V poslední době jsem si sám sobě kladl otázku, jestli jsem rebel... Říkal jsem si, že jsem autentista. Od slova "autentický".
Ale rebel? To možná ani ne... Říkal jsem si...
Ale: tento týden jsem začal číst knihu "žijte podle svého" od Osha. (Knihu mám doma už rok.)
A Osho v této knize mluví hlavně o rebelovi. Ale rebel podle Osha je jiný rebel, než jak si ho asi my představujeme...
A i když se nechci ztotožňovat s žádnými nálepkami, tak myslím, že splňuji popis rebela. Jsem rebel podle Osha. Poznávám se v jeho rebelovi. Klasický rebel, který je z podstaty proti světu a systému, je mi nesympatický.
Ale rebel, o kterém mluvil Osho - ten je mi hodně blízký.
Já neuznávám všeobecně uznávané autority. Mám problém s uznáváním autorit. Myslím, že nejsem ani konvenční. Nekráčím s davem a v davu. Vždy jsem si šel sám svou vlastní nevyšlapanou cestou. A považuji se za člověka opravdu autentického. Zároveň ale chápu, že nejsem jediný člověk na planetě Zemi. A proto nesmím svým chováním narušovat osobní hranice druhým lidem. Ohleduplnost je podle mého názoru velmi důležitá. Nemám žádný respekt a žádné sympatie k rebelům, kteří nejsou k druhým lidem ohleduplní a narušují tak svým bezohledným rádoby rebelským chováním osobní hranice a prostor druhým lidem
REBELOVÉ: KDO JE KDO A KDE JE SKUTEČNÁ SVOBODA? ?
KLASICKÝ REBEL: (Ten, kterého všichni znají – hlučný, rozzlobený, viditelný)
Bojuje proti systému – autoritám, pravidlům, konvencím.
Definuje se tím, co nenávidí – "Nejsem jako oni!"
Potřebuje publikum – bez diváků by jeho rebelie ztratila smysl.
Nosí uniformu rebelie – černé oblečení, provokativní symboly.
Problém: Jeho svoboda je iluze. Pořád je závislý na tom, proti čemu bojuje.
Typická věta: "Všichni jsou blbci! Jen já vidím pravdu!"
REBEL PODLE OSHA: (Ten, který objevil skutečnou svobodu)
Nehraje žádnou roli – není ani "poslušný", ani "rebel"
Má vnitřní klid – nemusí nic dokazovat.
Jedná z autenticity – ne z potřeby šokovat nebo zapadnout.
Neničí, ale tvoří – buduje svůj život mimo systém.
Vidí větší obraz – chápe, že "ovce" i "rebelové" jsou si podobní.
Typická věta: "Svoboda není v tom, co nosíš nebo koho nenávidíš, ale v tom, jestli tě to stále ovládá."
KDE SE V TOMTO PŘÍBĚHU BEROU OVCE?
(A proč je ten, kdo na ně nejvíc nadává, často sám ovce v převleku)
Klasický rebel zuří na "ovce" – ale jeho celá identita na nich závisí.
Tvoří si vlastní stádo rebelů – se svými pravidly, autoritami a dogmaty.
Jeho vztek je předvídatelný – stejně jako poslušnost těch, které kritizuje.
Ironie: "Když zuřivě křičíš 'Nejsem ovce!', vypadáš jako ovce, která se zrovna naučila mluvit."
POINTA: Skutečná svoboda není v tom, být PROTI systému, ale být MIMO něj. Není v tom, koho nenávidíš, ale v tom, jestli tě to stále definuje.
Dialog mezi klasickým rebelem a Oshovým rebelem: ?
Scéna: Potkají se v parku, jeden má rozbité oblečení a "nasraný" výraz, druhý se usmívá a vypadá uvolněně.
Klasický rebel (KR):
(výsměšně) Hele, co to máš za hippie ksicht? Vypadáš, jako bys neměl jedinej problém na světě. To seš takovej poseroutka, co se vším souhlasí?
Oshův rebel (OR):
(klidně, s úsměvem) Problémy mám, ale nenosím je jako odznak. A souhlasím jen s tím, co je ve mně živé – ne s tím, co mi někdo nařídí.
KR:
(pohoršeně) Takže seš v pohodě s tímhle hnusným systémem? Všichni nás jenom využívají, a ty se na to usmíváš?
OR:
(zamyšleně) Ne, nesouhlasím se systémem. Ale moje revoluce nepotřebuje křik a ničení. Když se osvobodím uvnitř, systém na mě nemá páku.
KR:
(ironicky) To zní jako výmluva pro toho, kdo se bojí jít do konfliktu!
OR:
(mírně) Víš, kdo se bojí víc? Ten, kdo pořád musí dokazovat, že se nebojí. Já nemusím.
(KR mlčí, zarazí se, OR pokračuje:)
OR:
Rebelie není o tom, koho nenávidíš, ale o tom, jestli jsi svobodný. Můžeš pálit vlajky, ale pokud pořád žiješ v hlavě těch, proti kterým bojuješ – jsi jejich otrok.
(KR odchází, zamračený, ale zamyšlený.)
Příklady rozdílu v praxi
1. Vztah k autoritám
Klasický rebel: Nadává na politiky, uráží učitele, dělá opak toho, co se po něm chce – ale pořád je na ně fixovaný.
Oshův rebel: Nezávisle myslí, neposlouchá slepě, ale ani neprotestuje jen z principu. Pokud autorita řekne něco moudrého, přijme to; pokud ne, prostě to ignoruje.
2. Projev svobody
Klasický rebel: Musí nosit černé, tetování a říkat „fuck the system“, aby ukázal, jak je nezávislý.
Oshův rebel: Může vypadat obyčejně, protože jeho svoboda je vnitřní. Nenosí uniformu ani rebelů, ani konformistů.
3. Práce a společnost
Klasický rebel: Odmítá pracovat, protože „všechny joby jsou otročina“.
Oshův rebel: Může dělat cokoli, ale s radostí a vědomím – protože ví, že svoboda je stav mysli, ne absence povinností.
4. Láska a vztahy
Klasický rebel: Ničí vztahy, protože „láska je past systému“.
Oshův rebel: Miluje bez připoutanosti – protože láska není otroctví, ale sdílení svobody.
Pointa Oshova rebela:
Největší vzpoura není proti někomu, ale proti vlastnímu spánku. Není třeba bojovat s celým světem – stačí přestat být jeho loutkou.