tuhle jsem se stavil v bance, kde jsem před časem byl nucen podepsat takzvanou digitalizaci účtu, podle způsobu buď podepíšeš, nebo ti hned a tady zruším účet. Jak už samo sprosté slovo napovídá, není to nic dobrého, ale že to bude až takový průšvih mne nenapadlo. Například jsem, v souvislosti se změnou platebního příkazu zjistil, že mi nechodí výpisy z účtu. Po půl roce. Hahaha. No, možná, pokud dobře chápu ceník, půjdou opět oživit, ale budu kvůli tomu muset zase znovu do banky. Jak už jsem řekl, nic dobrého z toho neplyne. Byl jsem v Libhošti, koupal se v jezírku, naštěstí jsem chytil zrovna vlnu veder, voda byla osvěžující a vyloženě teplá. A jak tak sedím na terase, něco mne šimrá na zádech. Tak jsem se ohnal a ona to byla včela. Docela to bolelo a to mi nevstříkla všechen jed, žihadlo s kapičkou jedu a s částí zadečku jsem objevil na prstě. Proto také vím, že to byla včela. Zkusil jsem všechno, ledovat, fenystil, nezabralo vůbec nic, v noci jsem se budil bolestí a svědí to ještě teď. Petrova dcerka dopadla ještě hůře. Jak pobíhá po trávníku bosa, píchly ji včely dvě, do každého chodidla jedna. No brrr.
Sedíme ve vlaku jako trubky a místo abychom jeli, tak čekáme, až zahřmí. Už mne to vážně sere. Na přestup na autobus na sídliště mám v Chebu pět minut. Autobus jsem stihl, ale s odřenýma ušima.
Milý holding na nás z vysoka kašle, což se projevuje například na počítačích. Spolupracovnice Ivana má nový a světe div se, neběhá o moc rychleji, než ten můj. Mimochodem, za chvíli se ocitnu bez něho, neboť mám poškozenou napájecí šňůru, hlásil jsem to už před více než měsícem a stále se nic neděje. Zřejmě se zapomnělo zadat příkaz do výroby, nebo se čeká, až bude objednávek nad pět milionů. To je prostě ostudné.
V minulých letech plzeňský dopravní podnik řešil prázdninovou dopravu do Černic tak, že zrušil posilový trolejbus č. 10 a posílil trolejbus č. 13, takže doprava do práce byla v některých časech výhodnější, než po zbytek roku. Letos přišlo vylepšení, trolejbus č. 10 jezdí na Čechurov, což je výhodné pro řidiče, neboť jim tam vybudovali záchod, ale málo výhodné pro cestující, neboť na Čechurov nikdo nejezdí. Nebudu to protahovat, jde o prozíravý čin dopravních podniků, neboť za deset minut dojdu z Čechurova do Černic pohodlně pěšky, budu jezdit desítkou, leda by zrovna pršelo. Už aby bylo po prázdninách.
V Libhošti měl polosoukromý koncert Nohavica. Neproběhl bez zádrhelů, pořadatelé se neodvážili ohlásit koncert předem, kdyby Nohavica nedorazil, lidi by je ukamenovali, už takhle si ledacos vyslechli, že to ten či onen nevěděli. Celé se to odehrávalo v bývalé pískovně, umístěné mezi domky, takže jak se koncert blížil, bylo nutné vysvětlit jednomu přivandrovalci, že by bylo vhodné, aby přestal řezat dříví na kotoučové pile. Pořadatelé slíbili, že s tím něco udělají, ale zkušený Nohavica se nedal zviklat a šel také. A už to začalo, s místními se onen pracovitý muž vůbec nebavil a tvářil se sveřepě, ale Nohavica se nedal zastrašit a začal, súsede, my tu budeme mít takový koncert a tak dále a tak dále, až ho nakonec uplatil čtyřmi volnými vstupenkami na velký koncert na Hukvaldech. Dále bylo třeba zabavit štěkající psi z místního psince, takže pořadatel z koncertu moc neměl. Nohavica se střídal s nějakým Igorem, co ač Čech zpíval rusky, nějaké písničkáře typu Okudžavy nebo Vysockého.
Bolševník se nám utěšeně šíří.