tak se mi zdál sen, že jsme s Petrem byli v nějakém městě na výletě a zjistili jsme, že jeho část je vyhlášena za městskou památkovou zónu a šli jsme se tam podívat.
Dějí se věci, zase trochu zapršelo a jak už je země nacucaná, tak rovnou stekla do řek a potoků. Ve Štěnovicích v ulici s případným jménem V potocích byly opět zaplaveny domy, jez v Radbuze u Mrakodrapu byl úplně rovný, což už tu dlouho nebylo, ale po Denisově nábřeží voda netekla, a já jsem byl doma, takže jsem to neviděl. Tam také pršelo, na louce na cestě na nádraží stojí voda, i na zahradě je vody hodně, slimáci řádí jako pominutí, sežraly už skoro všechno s vyjímkou kamení. V sobotu bylo setkání spolužáků z gymnázia po 35 letech, ale na Steinu (bývalý vojenský statek). Jediná možnost, jak se dostat tam a zpět je jít pěšky asi 10 km. No, byl jsem opravdu připraven jít, ale nemám žádné boty do deště, do všech mi teče, tak jsem to nakonec vzdal. Na krimi Plzeň jsem se dočetl, jak nějaká tulačka porodila na autobusové zastávce, což je zpráva spíše veselá a na rambleru jsem se dočetl, jak se Sobčakovová dojemně stará o desetiletého chlapce asijských rysů, jehož opakovaně znásilňovala skupina středoškoláků na veřejných záchodkách. Chlapec prodělal laserovou operaci konečníku na nejlepší moskevské klinice a je v péči psychologů. Což je zpráva hrozná. Ale úplně nejhroznější je zpráva, že falešný lékař za falešné posudky práceschopnosti v počtu okolo třech tisíc obdržel 1,5 milionu korun. No považ, můj milý deníčku, k čemu takový posudek je, když ho klidně může vystavit kdejaký hej nebo počkej a nikdo si toho nevšimne a nikomu to nevadí. Jasně, je úplně zbytečný a tudíž za něj není třeba vyhazovat peníze. Fuj. Jedu do Prahy bavorským expresem, ale je náhradní řazení, to jest je mnohem více vozů než obvykle, takže se cestuje neobvykle pohodlně, a to i vzhledem k tomu, že je pondělí. Zato když jsem jel v pátek domů, šlo o pořádný děs, vlak byl narvaný, všude kolem mne lidé pšíkali, smrkali a popotahovali a až po trestuhodně dlouhé půlhodině někde za Stříbrem mne napadla spásná myšlenka uchýlit se do poloprázdně první třídy. Já platím plné jízdné, takže mne to zase tolik navíc nestojí. Však už se cítím nemocný, kýchám a bolí mne v krku. A ve čtvrtek má být grilování, já nechci být nemocný. Příště nesmím zapomenout, že v pátek je druhá třída mimo hru.
Na zádech jsem měl znaménko, jenž jsem si zranil, to krvácelo a teď jsem si ho nechal odstranit. Mám tedy na zádech dva stehy. Není to nic příjemného, jak mám vlastně sedět?
Promenea má letos na čtyřicet květů. Pěkné.