Začalo to naprosto nevinně, když mi bylo 27 let. V té době jsem měl štíhlé a pevné tělo. Byl jsem pyšný na svou postavu, pravidelně jsem navštěvoval posilovnu a žil aktivně a zdravě. Avšak během několika let se všechno začalo dramaticky měnit.
Můj pracovní život byl hektický a stresující a já jsem hledal útěchu v jídle. Snídaně se staly mým denním rituálem pohodlí a rozkoše. Pečené klobásy, vajíčka, slanina a toasty přetékající máslem se proměnily v každodenní normu. Každé ráno jsem si sedal ke svému pracovnímu stolu s hrnkem silné kávy, doplněné několika sladkými dortíky nebo pečivem. Byla to má ranní rozkoš, můj způsob, jak se připravit na náročný den.
Obědy v restauraci se pak proměnily v kapitolu samostatného přepychu. Nabídka jídel byla ohromná a já jsem si vždy vybíral to největší a nejtučnější. Burgery s extra sýrem, hromady hranolků, pizzy plné ingrediencí a završené dekadentními dezerty – to se stalo mým běžným denním menu. V kanceláři jsem měl zásoby čokolád, čipsů a oříšků v karamelu, které se staly mými neodmyslitelnými společníky. Pomalu, ale jistě, se mi začalo formovat bříško.
Večer jsem se vracel domů už sytý, ale ani tam jsem nedokázal odolat dalšímu jídlu. Večeře byly bohaté a plné kalorií. Smažené řízky s bramborovým salátem, hovězí guláš s knedlíky, lasagne přetékající bešamelem a sýrem. K tomu několik piv nebo sladkých limonád, a na dobrý spánek ještě dezert.
S postupem času se moje tělo začalo viditelně měnit. Mé břicho se pomalu zvětšovalo, až se mi začalo dotýkat pásku kalhot, který se napínal a upozorňoval na každý gram tuku navíc. Boky se mi zkypřely a hýždě se zakulatily. Oblečení, které mi dřív perfektně sedělo, se stávalo těsnějším a těsnějším. Nakonec jsem si musel přiznat, že už mi není nic volné. Každý pohyb mi připomínal mé vykrmené tělo, které se nyní měkce vlnilo a houpalo.
Nyní už se té změně nemůžu vymanit. Moje tělo se stalo nádhernou nádobou pro nekonečné množství kalorického potěšení. Už se nebráním a přijímám své obtloustlé já. Každý dotek na mém tlustém, měkkém břiše mi přináší zvláštní uspokojení. Jen jediná věc mi ještě schází – někdo, kdo by mě v tom podpořil a sdílel se mnou tuto slast z přejídání.
Hledám někoho, komu se líbí plnější postavy, někoho, kdo by si užíval pohled na každý nový kilogram na mém těle a chtěl by mě vykrmit ještě víc. Toužím po člověku, který by mě vedl k ještě většímu objemu, který by mi s láskou připravoval ta nejtučnější a nejkaloričtější jídla, a sdílel se mnou radost z každého dalšího přibraného centimetru na mém oblém těle.