pronásledují mne drobné nehody, například jsem spěchal, zachytil jsem kapsou zimní bundy o zábradlí, ano ano můj milý deníčku, vytáhl jsem zase zimní bundu, a protože jsem nestihl včas zabrzdit, kapsu jsem z poloviny vyrval. Zimní bunda je ve skříni a čeká na opravu. A dále, napsal jsem docela dlouhý text do deníčku a protože už jsme byli málem v Plzni, soubor jsem uložil s tím, že ho dopíši později. V počítači ovšem zaúřadoval zákeřný virus a celý text se změnil přes noc na jakési křížky. Napsaná část je pochopitelně v trapu. Bratr přijel domů k rodičům na návštěvu a co se nestalo. V noci jsem na škvírku nadevřel okno, venku bylo určitě nad pět stupňů, bratr spal na posteli, nikoli na zemi, navíc v rohu za skříní a přesto ho ofouklo a dostal horečku, nemohl jít na setkání spolužáků a zase se mnou nemluví. V práci usoudily, že je ještě praštěnější než já. Každému rozumnému člověku je jasné, že už přijel nemocný a přes noc se choroba rozjela.
15. dubna jsem viděl v Praze rozkvetlé jírovce, vistárie a dokonce pavlovnie; připomínám, můj milý deníčku, že počátkem devadesátých let jsem viděl rozkvétající pavlovnie prvního dubna v Římě. Ale v Římě asi pozdní mrazy nehrozí. Zato tady u nás ano. Bratrovi v Polabí namrzla réva i ve dřevě, osobně jsem v Plzni viděl zmrzlé akáty, platany, pajasan, dokonce i namrzlý jasan. Mám zprávy o zmrzlé vistárii v květu, ořešácích zcela zčernalých, o zmrzlých květech ovocných stromů. Jistě, dřeviny obrazí, ale s úrodou je ámen. V Chebu na stanici bylo při zemi mínus deset stupňů a to už je opravdu hodně, takže nám namrzl i hrách, o jahodách nemluvě. Rybízy, jabloně, pivoňky lékařská, všechno je pryč. V nejvyšších polohách hor je opět zima a sníh, dalo by se běžkovat, ale už je všechno uklizeno. Byl jsem pozván do Libhoště a ukázalo se, že citelné ochlazení vyhnalo chataře za kamna, takže dálnice byla víceméně volná, jen u Vyškova na cestě od Olomouce byla v neděli zácpa, ale tu jsme objeli přes Přerov; obchvat Přerova je již hotov, takže se jelo celkem v pohodě. V pondělí jsem byl v sauně v Plzni, týden předtím jsem byl ve středu a ve středu jsem čekal, sice jen pět minut, ale někdo prý čekal hodinu a půl, takže v pondělí jsem nečekal, bylo obsazeno, ale pár volných míst se našlo, mužští byli snad hezčí než ve středu a jeden chlápek, jak jsem si všiml před odchodem, měl už trochu obnošené trenýrky z obchůdku krásného Mária. Navíc byl trochu podezřelý. Plavat jsem byl v Novém Jičíně a na závěr se ve sprše ukázal opravdu pohledný mladík v celé své kráse. Noc na dnešek jsem docela úporně kašlal, asi astma.