Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Don Pedro, don Pablo a Věra Lukášová Můj milý deníčku,
také si pamatuješ ze školní četby onen podivný název? A nablblou ukázku holky, co si povídá s míči? Tak chyba lávky, není to kniha pro děti, nanejvýše pro dospívající a pojednává o vilném starci, o jehož, a to jsme málem omdlel, životní moudra nikdo nestojí a jež se chlípně vrhl na dospívající slečnu za účelem jejího zprznění. Stařecké semeno, tomu říkám životní moudro!
Šikmé zimní slunce dovede pravé divy, jinak celkem nevzhledná budova teplárny zrůžověla do krásy a komín, ten se jenom třpytil a i ten kouř vypadal hnedle přívětivě.
Včera, v pondělí jsem měl kino, ale nějak jsem si všiml pozdě, takže jsem místo toho šel plavat na Lochotín. Plavalo se celkem špatně, lidí bylo hodně, ale dost pohledných chlapů. V sauně bylo také plno a úplné orgie, tři dospívající zcela nazí chlapci, ten jeden se vyloženě předváděl, několik mladíků, řada pohledných mladých mužů a i ostatní muži vypadali k světu. Tolik krásy, včetně šulinů, jsem už dlouho nezažil. Chlapci z plaveckého oddílu totiž chodí po plavání do sauny a nejsem jediný, kdo si chtěl zároveň zaplavat a zajít do sauny, což na Slovanech jde velmi těžko. A ještě jeden postřeh, jistý mladý muž má volnější plavky a když si sedal na lavici u bazénu, na okamžik mu z nich něco vykouklo. Když jsem odcházel, jeden chlapík na mne divně koukal. Asi si všiml, že si ho prohlížím.
Na fakultě se trochu střílelo a následky jsou cítit všude. Na plzeňské lékařské fakultě byly dříve studovny přístupné celodenně, rozumí se nejen ve dne, ale i v noci. Dnes už to není možné, protože pomatenci střílí hlavně v noci, že, můj milý deníčku.
Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu jsou zajímavé věci. Mají tam jeden vtipný graf s průměrnými teplotami od roku 1961. Je zřejmé, že zhruba do roku 1989 byly roky s obvyklými teplotami, na dnešní poměry bylo prostě zima. Poté následovalo čtvrtstoletí přechodných let, kdy se střídaly roky teplé s roky chladnými a po roce 2014 je už jen teplo a sucho. Také jsou tam mapky světa s teplotami. Zaujme, že je zima a v Grónsku je nad nulou a na Islandu osm stupňů přes noc! Zato na Kolymě přituhlo, je tam hnedle mínus padesát. Ta bublina chladného vzduchu, co způsobila silné mrazy ve Skandinávii a rekordní mrazy v Petrohradu (tvrdí bratr po návratu z Běloruska, syn té jeho studuje vysokou školu právě tam) se už rozpouští, byť třeba v Oslu bylo ještě mínus dvacet, ale v Nidarosu a v Uppsale už bylo nad nulou. V Moskvě už také nejsou třicítky. To nám ta zima moc dlouho nevydržela. V Plzni bylo lehce pod mínus deset, ale na severní Moravě přituhlo, bylo hnedle mínus 15, letos, málo platné, po dlouhé době dorazil Polák. Jinak ale, a to je zajímavé, vrátit se z Běloruska bylo mnohem snazší, než se tam dostat. Tam se čekalo na hranicích 20 hodin, zpět pouhých šest. Prý ale všichni jeli na svátky; totiž, na rozdíl od nás, Poláci Bělorusům, a zřejmě i Rusům, víza poskytují.