možná bych se mohl pochlubit, že toho pána prstenů jsem ještě nedočetl, ale hora osudu už se značně přiblížila. A též jsem si uvědomil, že tady straším už přes deset let. Myslím jako na iboys.
Na silvestra jsme s Petrem byli v Bonbonu. Zprvu se Petr nudil, ale nakonec se mu to myslím docela líbilo. Setkal se tam s jedním starým známým. Před jedenáctou jsme odešli, lázeňský vhodně předstíral smutek, že přijdeme o přípitek, ale v ledničce se nám chladilo pravé ruské šumivé víno slavné značky Abrau-Djurso z Malé země od Novorossijska. Navíc jsem už byl docela vyřízený, ano, ano, můj milý deníčku, opět se o mne pokoušela nějaká viróza, pálilo mne v nosu a měl jsem prosáklý krk. Nasadil jsem průplach nosu slaným roztokem a do krku jox a zatím je to plichta. Tento týden vynechám bazén i posilovnu, snad se mi podaří chorobu zastavit. Ruské šampaňské jsme sehnali v ukrajinském obchodě Kolobok, kde mají různé zboží ze zemí bývalého Sovětského svazu. Víno bylo dovezeno přes Lotyšsko, ale kdyby došlo, mají ještě gruzínské. To bylo dokonce ještě dražší a stálo 350 KČ. Jinak ruské šampaňské nám chutnalo, podle Petra prý chutnalo podobně jako pravé šampaňské, však jsme se také dočetli na českých webech, kde už ale kvůli sankcím není v prodeji, že skladba odrůd cuvée je stejná jako u pravého šampaňského. Také Petr koupil nepravý kaviár; ten byl ovšem amerikánský. Ještě před návštěvou sauny jsme se prošli na Staroměstské náměstí, abych si prohlédl stromek, no jen se třpytil. Dal jsem si na tamních trzích palačinku, stála nehorázných 136KČ. Také jsme se podívali k filozofické fakultě, Petr tam totiž málem studoval. No tam ti bylo svíček, to až já umřu, pes po mě neštěkne. Natož svíčka. No stejně se popelnice vysype někde na rozptylové loučce. Vlastně, co to plácám, vždyť nebude nikdo, kdo by ji vysypal. Takže, jak to vlastně je v takových případech? To se nasype popel někam na společnou hromadu v krematoriu? Praha kvůli smutku zrušila novoroční ohňostroj, tak se ohňostrůjci přesunuli do Nového Jičína. Jinak i na sídlišti byla kanonáda pořádná. Zajíček se objevil až další den, vypadal chudáček navíc dost vyplašeně. No, prvního jsem si dal krátkou vycházku a pak se posadil k televizi a koukal se například na ruskousáckou koprodukci, to se ještě mohlo, pohádkový film Poslední bohatýr, kořen zla. Bylo to přinejmenším pozoruhodné a rozhodně dosti dobře natočené. Jde o prostřední díl série, i ty ostatní zřejmě stojí za pozornost. Na oběd Petr sehnal v Delmartu vyběhané kukuřičné kuřátko. Bylo sice dost tučné, ale svalovina byla tuhá. Nebylo vůbec špatné. Také se mi zdál strašidelný sen. Byl jsem v nějaké skupině lidí, vypadali jsme zvnějšku jako houf výletníků, ale ve skutečnosti jsme prchali před epidemií moru. Když jsme dorazili do cíle, což byla nějaká osamělá chata, zjistili jsme, že už stejně máme nákazu mezi sebou.
Petr přivezl ze Severní Moravy pravý levicový týdeník Naše pravda. Psali tam neuvěřitelné věci, například že apoštolové pobíhají na orloji teprve od roku 1864. No věřil bys tomu, můj milý deníčku? A nebo tohle: v roce 1915 byl prý v Čechách císařskou vládou zakázán český jazyk jako úřední. Hlavně že jsme znovu vztyčili ostudný mariánský sloup.
Tohle napsal jeden už zrušený uživatel iboys do poznámky pod čarou:
Ahoj ukažu ti jak se děla analni tanec.. roztočim to v tobě až budeš řvat saxano saxano moje. Udělej mi ditě
Nevíte někdo, co je to ta hlemzenice (rusky gomoza)?