s novým jízdním řádem mám ráno na přestup na hlavním nádraží jen deset minut, rychlík do Plzně odjíždí už ve 35; do Plzně ovšem přijíždí stejně. Zřejmě se počítá se zpožděními v souvislosti s plánovanou opravou smíchovského nádraží.
V pondělí jsem byl opět v bazénu a v sauně na Lochotíně, opět tam byli krásní plavci, ale cesta byla tentokráte dosti dobrodružná. Od 17 hodin jsem měl domluvenou rehabilitaci. Vyrazil jsem z Černic v 16.15, což už je tak akorát. Jenže tramvaj zastavila před zastávkou hlavní nádraží a záhy se vyjasnilo, že přes střed města tramvaje nejezdí z důvodu výpadku proudu. Jako i ostatní lidé jsem vyrazil na trolejbus na nedalekou zastávku Pařížská, jenže trolejbus nás vyhodil ještě před mostem, pochopitelně, když nemají proud tramvaje, tak nemají proud ani trolejbusy. A teď jsem musel zapojit mozek na plné obrátky, nemaje chytrý telefon, musel jsem vymyslet náhradní autobus. A skutečně, můj milý deníčku, matně se mi vybavilo, že jsem nějakým autobusem jezdil z Goethovy ulice do fakultní nemocnice na Lochotíně. Jak se na zastávce vyjasnilo, autobus jezdí až na Sokolovskou, což je zastávka nejbližší bazénu, jenže zrovna odjel a další jel až za deset minut v 16.57, z čehož bylo zřejmé, že rehabilitaci nemohu stihnout. Autobus vyjel na čas, jenže ještě před náměstím zapadl do zácpy, nakonec řidič projel kousek v protisměru, aby zpoždění nenarůstalo; to však stejně narůstalo, neboť autobus byl narvaný a než se na zastávkách lidé vyměnili, trvalo to dvakrát tak dlouho, jak je plánováno v jízdním řádu. Další smůla byla, že jsem trefil spoj zajíždějící k nemocnici; zpoždění bylo nakonec málem půl hodiny. Fyzioterapeutka již ovšem byla poučena, že nejezdí tramvaje; nemáme totiž na sebe telefonní čísla, domlouváme se přes e-mail. Na krimi Plzeň jsem se dočetl, že výpadek způsobili hasiči. Však také na Anglickém nábřeží a na náplavce pod lávkou stálo a blikalo hned několik hasičských aut. Lávka je, jak se ukázalo dutá a slouží jako energovod mimo jiné pro napájení MHD. A protože se tam zabydlela škodná, to jest tuláci, a z této příčiny vznikl požár, museli hasiči vypnout proud. Výpadek byl prý téměř dvě hodiny. Ještě v sobotu si Petr s přáteli pěkně zaběžkoval kolem Flájí, pak přejel za mnou do Fr.L.; v neděli ovšem udeřila obleva v plné síle. Zkusili jsme vyjet do Krásné u Aše. Což o to, sněhu bylo dost a běžkařské trasy slušně upravené, ale sníh byl rozbředlý a mokrý a vůbec to nejelo. Bylo kolem čtyř stupňů. Naštěstí jsme ujeli jen asi sedm kilometrů, ale trvalo nám to skoro dvě hodiny. Celá trasa probíhala lehce nad 600 m n.m., což už je prostě nízko. Na Božím daru by to bývalo ještě šlo. Ale i tak mne překvapilo, že na celé trase jsme nepotkali ani jednoho lyžaře, jen na samý závěr jsme v dálce zahlédli dva pěší se psem. Doma jsem se též pokusil vypálit vonnou svíčku, žel knot záhy odešel. Zkusil jsem nahradit textilní knot vyhořelou zápalkou. Chvilku mi to procházelo, pak se ale zápalka utopila v roztopeném vosku. Zkusil jsem obětovat další zápalku, lépe řečeno jsem jich použil několik, načež skleněná svíčka praskla a kus skleněné stěny upadl. Naštěstí byl ten kousek malý, vosk nevytekl, takže škoda byla malá. A mimochodem, můj milý deníčku, zkusil jsem vybalit povlečení Jysk, jež jsem si kdysi koupil a můžeš hádat, jaký byl na visačce rozměr. Ano, uhádl jsi. Na visačce se skvělo 200 cm, což přesně odpovídalo délce deky 180 cm, vedené ovšem, jak připomínám, jako délka 200 cm. A teď se v tom vyznej, můj milý deníčku. Zajdu do Jysku s pásmem a zkusím koupit deku prokazatelně dlouhou 200 cm, ne jenom na papíře a vyzkouším lněné povlečení, jak se pod tak dlouhou dekou bude spát. Uf.
V rámci předvánočního úklidu jsem umyl okna. No, zřejmě by ještě nějaký měsíc vydržela, jenže pak bych si zase mohl říci, že už brzy budou okna zašpiněna pyly a tudíž se je mýt nevyplatí a z půlročního mytí by hnedle bylo roční. Využil jsem toho, že je celkem teplo. Také jsem začal balit dárky.
Uplynul týden, obleva je teď už naprostá, ale zůstal jsem na víkend v Plzni. Chtěl jsem jít plavat na Slovany, ale kdepak, už od čtvrtka jsou závody, takže smolík, musel jsem jet na Lochotín. Což o to, plavalo se dobře, i v sauně jsem byl a byla horká, jak bylo méně lidí, ale pak jsem civěl dvacet minut na zastávce. Bez chytrého telefonu, málo platné, je třicítka o sobotách a nedělích průšvih. Po jednadvacáté hodině koneckonců také.
Mládež ve vlaku hraje nějakou hru zvanou ruské karty. To mne přivádí na myšlenku, ví někdo, jak se hraje preferáns?