Mnoho lidí ve mně vidí podivína neboť žijí netradičním způsobem.
Jsem pracující obyčejný muž který už jen čeká na smrt.
Vím, zní to depresivně ale bohužel jsem kardiak který nemůže mít kardiostymulátor a tak jsem se svou smrtí smířený.
Má nemoc mi nedovoluje experimentovat s drogami a ani s alkoholem takže si myslím že mám hodně čistou hlavu kterou hodně používám k myšlení. Jsem hlavně gay od brzkého mladounkeho věku a už ve školce jsem to pociťoval takže určitě mě nemají právo soudit kluci kteří na to přišly že jsou homosexuální až ve 30 letech!
Dále jsem filantrop a mé uspokojení spočívá v tom že někomu mohu pomoct a činit tak radost druhým. Bohužel nejsem ale žádný blb a opravdu lidem kteří spadli na dno díky drogám či hrám na automatech fakt nepomáhám. Momentálně se věnují mladému chlapci s depresemi kterému chci zajistit pěknou budoucnost.(jen dementa napadne že bych ho měl prznit) Ne fakt takovej jako filantrop nejsem!!!
Jsem hodně přátelský jen do doby kdy mě někdo naštve.
Ano mám rád sex ale má nemoc mi ho moc nedopřává?