Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Kouzelník Můj milý deníčku,
chebské nádraží je pěkně posrané od holubů. Musím říci, že to považuji za ostudu, vždyť mnohem lépe provedená nástupiště z přelomu 50. a 60. let 20. století touto vadou netrpěla. Ostatně, střecha nástupišť byla obložena plechem, nikoli mřížkou, takže případný holubí trus nepadal na hlavy cestujících. Člověk by řekl, že nově udělaná nástupiště nebudou mít žádné otvory, kudy by mohli holubi proniknout dovnitř konstrukce. Ale kdež, ostatně stavitel přeci vlakem nejezdí, tak mu to může být jedno. A otevřeli novou lávku na Švédský vrch. Je betonová, částečně zavěšená a jen mírně nevzhledná.
Matka pracuje na stará kolena jako uvaděčka v divadle a stále mne láká na různá představení, například na operetky, že tam má jednu lóži pro uvaděčky. Tentokráte jsem nabídku s chutí využil, neboť do františkolázeňského divadla dorazil kouzelník. Jak jistě víš, můj milý deníčku, toto umění mne vždy silně přitahovalo, ač na to sám nejsem šikovný, a nikdy jsem nevynechal příležitost kouknout se na kouzelnické představení alespoň v televizi. Vidět ovšem kouzelníka na živo jsem dosud příležitost neměl. Představení se mi hodně líbilo, ale bylo dost únavné. Ten člověk se snažil, v mém případě úspěšně, unavit diváky mluvením. Nebesa, co ten toho nažvanil. Předvedl asi tak pět triků v různých podobách; utkvělo mi přemisťování svíček pomocí dutých válců, prošívání skleněné desky rudou stuhou, nezdařená poprava náhodného diváka, oblíbený trik Davida Copperfielda a sice zázračné objevení se popsaného kusu papíru v uzamčené bedně, tanec červeného kapesníku v demižónu a levitace stolku. Seděl jsem vůči němu bokem, a ač jsem se snažil nebýt vidět, kouzelník si mne dobře všiml a nastavil pojízdný stojan se skleněnou deskou tak, abych nemohl nic vidět. A také že jsem nic neviděl. Zřejmě měl nejméně dva asistenty, ale vidět byl jen jeden.
Na zahradě jsem objevil další poškození střechy u boudy, asi budu nucen si vzít nějakou dovolenou, abych mohl přijet v týdnu. Tento víkend jsem byl sice u rodičů, ale v sobotu otec pekl jablečnou placku, jenže neochutnal zavařená strouhaná jablka a po upečení se ukázalo, že už nebyla dobrá, zhořkla a zřejmě též překvasila. A protože byla placka určena na oslavu narozenin, musel v neděli upéct další, což ho vyčerpalo natolik, že už ani na zahradu nedošel. Žlutá mrkvička v polévce byla opravdu vtipná. Příště musíme zkusit hovězí v barevné mrkvi. Na svátek sv. Václava jsem byl pozván do Prahy. Totiž, Kubík měl nějakou oslavu narozenin a tak se nemohlo jet hned za prarodiči, takže jsem pomáhal s hlídáním dětí. Dcerka nebyla na chlapeckou oslavu pozvána a docela jí to mrzelo, proto jsme ji pozvali do cukrárny, abychom jí to trochu vynahradili. Dali jsme si dortík a limonádu a když se s tím pochlubila bratrovi, ten doslova oněměl závistí. No zase se cpal na oslavě brambůrkami a člověk prostě nemůže mít všechno. Den před tím byli děti na výletě v Legolandu kdesi u Mnichova. Základní škola, jež navštěvují nejezdí na školní výlety v červnu, alebrž v září a sice do Legolandu. Vyjíždí se nad ránem, to znamená že z Berouna se musí jet už někdy v jednu hodinu a plánovaný návrat je o půlnoci. Zpoždění bylo alespoň hodinu, takže děti s Petrem dorazili domů na Zahradní město opravdu pozdě. Ale výlet se dětem opravdu hodně líbil. Mají tam nějaké horské dráhy, mořská akvária a tak. Navíc se už, jako čtvrťáci, mohli po Legolandu pohybovat sami v šestičlenných skupinkách. Oba měli od maminky na útratu 30 euro, myslím, že to děcka pochopila tak, že těch třicet euro utratit musí, takže kluk si dovezl dvě krabice lega s veleještěry a holka čtyři plyšáky, ač má přísný zákaz dalších plyšáků. Ostatní holčičky nedopadly lépe, neboť nakoupily sladkosti a bály se, že je doma taktéž nepochválí, takže zřejmě peníze na útratu dostali i další děti ze třídy.
Anežka byla v Kruhu a děda Zdeněk nám milostivě poslal kanystr jablečného moštu, tím mne nijak neoslnil, ale také malou lahvičku moštu hruškového a to je ti, můj milý deníčku, opravdová lahůdka. A jaký je slaďoučký. Mňam. Ale mám trochu pochybnosti ohledně mikrobiální čistoty.
Tak mám pořádnou rýmu, možná i koronavirovou. Chytil jsem ji ve středu jak jsem jel na Posledního Mohykána.