Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Slušivý oranžový oblek Můj milý deníčku,
ještě něco, byli jsme zase na koncertě, bylo to dost hrozné, nějaký bigbít, zbytečně nahlas, na jevišti se svíjela obstarožní příšera, co si o sobě určitě myslela, že umí zpívat. No, naštěstí jsem musel jít na vlak.
Protože jsem si koupil u Ťina předražený útesový čaj, vytahal jsem nejlepší nádobí co mám, gaiwan za 2500 KČ, džbáneček, kalíšek se svlačcem, alpakový tácek s růžičkami a tak. Je to pořádná dřina, všechno zase uklidit.
Také jsem ke své velké nelibosti seznal, že se chystá revitalizace, fuj takové ošklivé slovo, prostranství před zdejším panelákem. Takže, nepořádek, hluk po kdovíjak dlouhou dobu, konec stínu a příjemného chládečku, no jedna hrůza. Však úpravu bude zajišťovat od pohledu odporná tlustá ženská, co by se hodila tak do prádelny, ale určitě ne do veřejné zeleně a ten chlap pro změnu vypadal, že zdrhnul z ústavu pro slabomyslné. Fuj, to nemůže dopadnout dobře. No, chodník je trochu hrbolatý, ale já bych z toho nedělal vědu. Myslíš, můj milý deníčku, že tady udělají nějakou vkusnou kašnu s vodotryskem, to by bylo hezké. No dobře, tak nic, no.