jistě jsi si všiml, že udeřila vlna veder, ale panují odůvodněné obavy, že se jedná jen o rozcvičku na příští léta. Byli jsme na skok na Šeberáku v neděli v podvečer. Voda byla špinavá, odmítl jsem do ní vlézt, ale zřejmě ještě stále je vhodná ke koupání. Ovšem od místních znalců jsme se dozvěděli, že na Hostivaři je voda lepší. Byli jsme hned u vody, byl tam jeden postarší pán a pak jeden hezký muž s pěknou výbavou (varlata, pyj i mohutné ochlupení) a ten si stále sahal do rozkroku a div si ho nehonil. Byl to zřejmý pokyn, abychom mu s tím pomohli? Bylo to místo u vlezu do vody a u hlavní cesty a proto jsme se styděli; nakonec chlápek naštvaně odešel. Mimo něj ještě vlezl do vody postarší kulturista, měl slušnou hadici, pěkné svalnaté tělo a modrý kroužek. A pěkné černé kraťásky. Přišel, svlékl se, svlažil se, zase se oblékl a šel. Když jsme odcházeli, odešel i ten starší pán. Přes den to tam asi žije.
Jen začala vedra, umyl jsem okna a vypral prádlo; to jsem sušil venku a pochopitelně ho hlídal, naštěstí ve vedru schlo rychle. Také jsme byli na Boleváku. Bylo tam opět několik pohledných mužů, starého přísného pána zastoupil Radim, další tamní známá postava. Ovšem největší krása dorazila nakonec. Přišli dva mladíci s psíkem, už jsem o nich slyšel od starého přísného pána, takže vím, že pejsek má zakázané koupání. Docela nám ho bylo líto, byl černý a určitě mu bylo horko. Mladíci se ovšem ve vodě vystřídali a ten jeden byl opravdu krásný, štíhlý s velkým.
V jezírkách utvořených v záplavové oblasti Úslavy v Lobzích jsem viděl kvést bublinatku jižní. Hezké. Jen netuším, zda je vysazená či zavlečená vodním ptactvem.
S Petrem jsme byli u našich. Nejprve jsme se stavili na Jesenici, bylo už v podvečer, docela chladno, takže jsme potkali jen jednoho chlapíka od Blatné a jednoho břicháče. V sobotu vrcholil příliv horkého Kerberova dechu a proto jsme naše vzali na výlet do hor. Nejprve jsme se stavili na Ryžovně, kde bylo kolem poledne ještě téměř zima, ale když jsme z 1000 m n.m. klesli do Horní Blatné, už bylo sotva příjemných 29 stupňů. Na Ryžovně je lom spálený suchem, ale na cestičce k bývalému radaru jsem objevil několik kropenáčů. Zatímco jsem se procházel po přírodní rezervaci, rodiče odpočívali ve stínu v piknikových skládacích židličkách. Vrátit jsme se museli ještě v horku, neboť ve Františkových Lázních vystupoval Felix Slováček. Tedy, přesněji řečeno, vystupoval nějaký člověk s podobným hlasem, jako měl Karel Gott a zpíval jeho písničky. Znělo to sice trochu jako Šlágr TV, neboť kapela hrála ze záznamu, ale celkový dojem byl příznivý. Několik skladeb zahrál též Slováček na klarinet. Je už starý, to je jasné, takže žádné divoké extravagance se čekat nedaly, prozíravě volil pomalejší skladby, vzdor stáří a hroznému dusnu ještě předvedl několik zdařilých přechodů a jeden dva téměř vrcholné. Pořád je patrné, že kdysi uměl. Koncert byl dlouhý, snad dvě hodiny. Vzhledem k tomu, že se od západu kupily mraky a bylo stále větší dusno, předčasně jsme šli domů. Ve druhé půli koncertu vystoupila též Anička, dcera Felixe Slováčka a Dády Patrasové. Zazpívala nějaké své písně a Sladké mámení. Nezpívala špatně, ale má trochu drsný hlas, což vynikne právě jen ve srovnání s dokonale posazeným hladkým hlasem Helenky Vondráčkové. Bylo to trochu žížalovité, ale opravdu jen trošičku. Také jsme tam zaznamenali jednoho zajímavého mladého muže, měl takový pátravý pohled naprostého podivína, však také v retro sandálech měl modré ponožky, což už se dnes vidí málokdy. Na druhý den jsme ho viděli, jak soustředěně pozoruje mažoretky. Asi je zrovna v lázních a obchází všechny akce zadarmo. No, s takovouhle těžko získá přítelkyni, musela by být stejně vyšinutá jako on. Ale byl roztomilý. Také Petr objevil, že Františkovy Lázně už nejsou MPR, ale jakási památková rezervace ostatní, stejně tak M.L. a K.V., souvisí to nepochybně s Unescem. Večer, než se úplně smrklo, jsem ještě zalil zahradu, neboť na déšť to nakonec nevypadalo. V noci sice sprchlo, ale když jsem druhý den šel odpoledne na zahradu, byla úplně vyprahlá a rostlinstvo úspěšně vadlo. Také na Slovanech opět otevřeli bazén a saunu, sauna byla hned plná a bazének byl ledový. Nejdříve jsem se lekl, že jsem vyměkl, ale ne, byl opravdu ledový, což potvrdili znalci.
Mnichovský expres je opět příšerný, byl tak narvaný, že jsem se vůbec nedostal na místenku, ostatně v náhradní soupravě; kvůli šetrnosti německého dopravce jezdí jen čtyři vozy, aby stačil jeden průvodčí, což je ovšem málo. No, kdyby Češi nepřistavovali v Plzni ještě jeden vůz, na místenku bych se prodral, ale takhle sedím pohodlně v 1. třídě v přidaném voze. A naproti sedí pohledný mladík.
Také se mi zdá, že v Berounce je nějak málo vody.