Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Давай деньги! Můj milý deníčku,

jsou tři dny volna, neboť první máj letos připadl na pondělí, takže v pátek jsem jel za Petrem a do kina a dnes, v sobotu se večer přemisťuji do Fr.L. Nejprve jsem ale šel do kina na film Zorro mstitel s Američanem Fairbanksem. No, film je celkově dost slabý, především sám Fairbanks je, málo platné, ošklivý jako ropucha a nezachrání to ani podivuhodnými gymnastickými výkony ve stylu uličního parkuru. I přitroublý šlechtic mu vyšel nakonec docela slušně. Jinak scénář chatrný a provedení také všelijaké. Abych film stihl, potřeboval jsem dojet do Prahy včas, takže když jsem dorazil na nádraží a viděl, že pendolíno má psáno zpoždění 15 minut a mnichovský expres ještě neodjel, naskočil jsem do něj. Jenže ouha, vlak byl doslova přeplněný, cesta málem připomínala film Proč?, až se nabízela otázka, zda všichni ti mladí Němčouři necestují na nějaký zápas v kopané. Ale asi ne. Takže, chovali se vlastně docela slušně, vždyť jenom popíjeli, pouštěli hlasitou hudbu, kouřili, většinou elektronické cigarety, mimochodem smrdí snad ještě více než obyčejné, nahlas se bavili, pořád courali sem a tam a občas bušili do stěn oddělujících jednotlivá kupé od uličky. A někteří nakonec byli docela hezcí. Když jsem si vystál frontu na záchod, podařilo se mi umístit batoh do jednoho kupé a sednou si na sedačku na chodbě; jel totiž starý dobrý německý vůz. Ale dojeli jsme na hlavní nádraží už v 17 hodin, takže jsem měl dost času dostat se do Ponrepa.
Doma ve Fr.L., už byl od pátku bratr; hledá novou práci a potřeboval by se naučit jezdit automobilem s ruční převodovkou; jel tedy domů, aby se to učil na našem starém autě. Při rozjezdech mu to zprvu dost chcípalo a skákalo, ale postupně se to lepší. Ovšem když jel v neděli zase cvičit rozjezdy, vzal mne do Chebu do bazénu. Byl tam jeden opravdu krásný Ukrajinec, už ne úplný mladíček, ale opravdu krásný, převáděl své dokonalé tělo před nějakými slečnami, leč marně, neboť ty se zajímaly o mladíky; mimochodem zdaleka ne tak hezké. Ale tak to prostě je. Ve sprše jsem ještě stihl obdivovat jeho zadeček a zaujal mne též chomáč světlých chlupů mezi nohama, jež jsem na okamžik též spatřil. Něco jsme udělali též na zahradě, hlavně se podařilo dát do provozu sekačku; je ovšem otázka, jak dlouho vydrží. V pondělí v podvečer, to už byl bratr pryč, jsem byl v saunovém světě v hotelu Palace a od 18 hodin až do odchodu ve 20 hodin jsem tam byl úplně sám. Poté mne vystřídali postarší manželé, ale ti šli zřejmě jen do bazénu. 30. dubna večer jsem šel ještě s bratrem a matkou na pálení čarodějnic. Dorazili jsme pozdě, táborák už hořel, probíhalo dětské představení o princeznu Jasněnku, ale hlavní bod programu měl teprve přijít. A sice, přijeli předvést své umění polykači ohně. Byli tři, snad jen ten starší pán nedělal chyby, navíc předvedl mimořádně působivou sestavu s hořícím švihadlem, jež v té rychlosti pohybu vypadalo jako světelný šál. Přes občasné chyby zvláště nejmladšího člena k žádné nehodě nedošlo. Právě ten nejmladší měl naprosto dokonalé štíhlé tělo a byl svlečené do půl těla, což obzvláště vyniklo při závěrečné sestavě s prskajícími jiskrami. A neměl na těle ani chlup. Pochopitelně. Žel vybral si pro své sestavy tu vzdálenější stranu plácku, na naší stranu zbyl stařík. Dále žonglovali s loučemi, ale hlavní důraz byl kladen na košíčky na řetězech, s nimiž točili tak rychle, že jsme viděli jen světelné kruhy.
A ještě něco, můj milý deníčku, po Fr.L. chodí tyto drby: Tuhle se vracel parkem po 22 hodině z práce nějaký číšník a najednou vyskočí z křoví maskovaný chlápek a vzkřikne Давай деньги! Číšník se brání, že žádné nemá, ale Ukrajinec začne šermovat nožem a zase to samé, Давай деньги! Tak ubohý číšník vylovil nějaké drobné, nasypal je zoufalci do ruky a upaloval jako zajíc. Asi už mají místní Ukrajinců dost. A ti už asi mají také dost.
Viděl jsem Zakletý hrad Yverdon, což je roztomilá pohádka se Štěpánkou Haničincovou a Přeučilem v hadrových kulisách, ale mne to neuráželo. Úplně mne dostal napínavý film Nepřítel pod ochranou, koukali jsme na něj s bratrem do půl druhé. Uživatelé ČSFD z něho zvrací do plivátka, ale já souhlasím s uživatelem Davies182, jež napsal: Právě jsem totiž viděl strhující akční thriller, který mě nenechal ani na vteřinu vydechnout. Nemám sebemenší ponětí, co viděli (skoro všichni) ostatní uživatelé...