Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Shnilá řípa Můj milý deníčku,
z Budapešti jsem se vrátil zdravý jako řípa, ale neuběhlo ani deset dní a jsem v tom zase. Nejprve škrábání v krku, to jsem vyhnal joxem, poté silná zadní rýma a nakonec to slezlo na průdušky a ještě se přidal silný zánět spojivek. Kašel tlumím kortikoidy, oči léčím kapičkami se septonexem, tak uvidíme, jak to dopadne. S Petrem jsme po delší době navštívili nahaté plavání v Čáslavi. Dojezd se značně zkrátil, ze Zahradního města to není příliš daleko. V Čáslavi zřejmě zjistili, že spíše než rodiny s dětmi je uživí nahatí homosexuálové z půlky Čech. Jedna změna proti dřívějšku nastala, v bazénu je povoleno nošení plavek, ovšem stejně nikdo plavky neměl, dokonce ani mladíci ne. Jeden se slušnou výbavou lezl do bazénu kousek ode mne, navíc zády ke stěně, takže jsem měl všechno málem u nosu; až se vnucuje dojem, že se vyloženě předváděl. Zprvu to ale vypadalo na průšvih, první dojem u bazénu připomínal medvědí párty v sauně Magnum, až se Petr rozhlížel, kde že je slavný PJ Knox. Ale v sauně bylo příjemně, samí mladí lidé a ti se posléze přelili i do bazénu. Byl jsem zase jednou na přírodovědné vycházce, tentokrát do rezervace U sedmi rybníků, kde se hojně vyskytuje čolek velký a blatnice skvrnitá. Čolka jsme viděli, blatnici však pouze na obrázku. Největší úspěch ovšem měla rosnička, stále se úporně snažící prchnout z nepřátelského akvária hbitým lezením po skle. Vracím se od rodičů a naproti sedí nějaký mladík, vypadá, že je nastuzený. Ještě jsem se nevyhrabal z předchozí virózy a už abych se obával další.
Po dlouhé době jsem navštívil pondělní saunu na Slovanech. Bylo tam dost pohledných mužů, ale jeden vyloženě krásný nestydatý cizinec, vůbec se nezakrýval, pořád mu napůl stál a když pospával na lehátku, každou chvíli si na něj sahal. Asi byl dost nadržený. Při odchodu jsem ho ještě zahlédl venku, zrovna někam telefonoval. Jedu do Prahy za Petrem, ale musel jsem si přesednout, neboť mne obtěžovala skupinka rozjívených připitých výletníků. Dočetl jsem pozoruhodnou knihu Svět ticha. Nejvíce mne zaujaly příhody potápěčů ve skafandrech a také jeskynní potápění. Doma jsem se pokusil něco udělat na zahradě, otec už byl schopen alespoň na zahradu dojít, zasel jsem mrkvičku a ředkvičky a utrhnul kolečka u sekačky. Ale to prý není žádná novinka. A také se ukázalo, že jedna z maminek krmí Kubíka marvelovkami.
Také jsme s Petrem vyrazili do přírody a zahájili jaro obdivováním konikleců na Pitkovické stráni. I nějaký ten zapomenutý křivatec český jsme viděli.