tohle mne dokáže opravdu naštvat. Koupím si balík toaletního papíru a ten je smradlavý, ačkoliv to na balíku není nijak zřejmé. To je opravdu tak těžké napsat velkým písmem tento papír je smradlavý? U mostu přes Úslavu je velká kolonie myšiček. Co mne ale zaujalo, je skutečnost, že většina myšiček byla malá, snad jde o odrostlá mláďata, jen některé byly ve velikosti menších potkanů. Za soumraku už slušně šmejdily sem a tam. Otec měl po chemoterapii třasavku a horečky, ošetřující lékař se domnívá, že příčinu je třeba hledat jinde, že nesouvisí bezprostředně s chemoterapií, já myslím, že na vině je zvýšená vnímavost k vnějším podnětům, však na ni trpím také. Takže otec zůstal v nemocnici přes sobotu a neděli na pozorování, a ač jsem měl jiné plány, zůstal jsem v Plzni a navštívil ho jak v pátek, tak v sobotu. Ve středu, kdy mu dokapávala chemoterapie, vypadal opravdu špatně, v pátek už vypadal jako obvykle. Ivana ovšem tvrdila, že její tchýně měla třesavku pokaždé. Když jsem vystupoval z autobusu, nastupoval do něj drsně se tvářící mladík s krysou na rameni. Docela mne překvapilo, že se tato móda v určitých kruzích stále udržuje. Nakonec byla moje snaha úspěšná a podařilo se mi vytřepat z lékařek topické kortikoidy. Vdechuji jakýsi prášek, dost mne dráždí v plicích, ústa si důkladně vyplachuji, abych nechytil moučnivku, a nezdá se mi, že bych se nějak zázračně zlepšoval. Plíce si nevyplachuji, takže hrozí zápal plic, neboť jde o častý úkaz (jeden z deseti). To bylo tak, na sedmou hodinu jsem se dostavil na plicní v nemocnici na Borech; jel jsem přímo devětadvacítkou a vystoupil u Purkyňova ústavu a prošel zadní brankou, což bylo blíže, než kdybych jel trolejbusem do zastávky Nemocnice Bory. Vše probíhalo hladce, zdravotnice na mne hleděly jako na simulanta, původně se lékařka klonila spíše k refluxní chorobě, jež také způsobuje kašel, na spirometrii jsem musel dýchání několikrát opakovat, abych neměl zbytečně poruchu, prudké výdechy mne nutily ke kašli, jenže pak jsem dostal nějaký přípravek na rozšíření průdušek a najednou laborantka vykulila oči a že prý tam mám nález, jasné zlepšení (o 15 %?) a že mám asi astma. A ještě se ptala, zda se mi teď, po podání léku, nedýchá lépe. Poslala mne za lékařkou a ta také koukala jinak, než tenkrát v noci, zase mne poslechla, změřila tlak a nasycenost kyslíkem a předepsala kortikoidy každé ráno a doporučila mi sehnat si ambulantního plicního lékaře, přičemž mi věnovala seznam příslušných odborníků. Tak teď se snažím zbavit neproduktivního zánětu, ale moc mi to nejde. Také jsem si našel nějaký článek na internetu a mohu s klidným svědomím říci, že jsem zdravý jako řípa, neboť všechny hodnoty kapacity plic se nalézají lehoulince pod normou tak, aby vyšla obstrukční porucha, jen BD test je pozitivní (hranice je 12 %); ten se ale má provádět i tehdy, když vyšetřovaný má plíce objektivně v pořádku, ale udává potíže. Astma sice mám, ale nemusím si ho všímat. Tedy pokud zrovna nemám koronavirus. Také jsem si opakovaně pokoušel změnit přihlašovací e-mailovou adresu v internetovém obchodě ČD, z určitých vnějších důvodů. Musím říci, že už to vypadalo, že budu muset zajít někam v Praze na ústředí a tam si vystát kdovíjakou frontu, ale nakonec jsem využil datovou schránku a do tří dnů byla změna provedena. Tak vida, alespoň na něco se schránka hodila. A v Plzni zrušili ulici Sirková, dnes se jmenuje Ukrajinská. Sirky jsou zkrátka na indexu.
Než jsem šel v sobotu za otcem, byl jsem plavat. Ve sprchách byly samé přestárlé šuliny, ale u bazénu seděl jeden opravdu krásný mladík. Nejkrásnější kluk v Plzni?
Zakopával knihy? To jako vážně?