tak jsem se stavil na pobočce T-mobilu a chtěl jsem si nechat vrátit předplacenou kartu. Pracovník u přepážky si zavolal přítele na telefonu a ten mi nabídl zlevnění tarifu na 200 korun měsíčně, což by sice pro mne pořád výhodné nebylo, ale alespoň bych je tolik nepřeplácel, jak se vyjádřil sám přítel na telefonu. Takže mi přišlo potvrzení, že se ruší výpověď, ale nový tarif nemám nijak potvrzen, ani jsem nic nepodepisoval. Takže uvidíme, pokud bych měl jít na přepážku ještě jednou, odešel bych s výpovědí v kapse. V práci je to teď zrovna špatné, nic nefunguje a vzorků je nejvíce za celý rok. Jako na potvoru, chtělo by se říci. Otec byl na odběru vzorku krčních uzlin za účelem rozboru (biopsie), ačkoliv boule má v podpaží. Domů ho sice pustili už v sobotu, ale aby jel autem v úterý do Karlových Varů se matce zdálo brzy, takže mne požádala, abych ji na foniatrii pro nové sluchadlo dovezl já. Musel jsem si vzít dovolenou, což se moc nehodilo, neboť nejen že nic nefunguje, ale spolupracovník Martin je opět nemocný. Cesta probíhala celkem v klidu, z Fr.L. jsme vyjížděli ve 13 hodin, takže provoz byl slabý, jedině potíže nastaly s parkováním. Podařilo se mi sice pěkně zaparkovat do řady vozidel, jenže jsem se příliš přimknul k obrubníku a odřel jsem otci puklici. Zpáteční cesta proběhla také v klidu, zaparkovali jsme dokonce v pohodě u našeho panelového domu a matka zase slyší. Zbytek dne jsem strávil u televize. Coelogyne se chystá kvést, žel asi stihne odkvést, než se zase dostanu domů. Jinak se našim orchidejím moc nedaří, jedna vypadá hůře než druhá. A začíná nakvétat vánoční hvězda. Tak jsem ho, můj milý deníčku, podle všeho viděl, jak nastupuje do jedničky. Byl roztomilý, měl příšernou červenou chlupatou čepici a docela odrostlé vousy. Kupoval si lístek, aby vystoupil o dvě zastávky dál. To mohl klidně dojít pěšky, ne?