minule jsem se obšírně rozepisoval o Ústí nad Labem a protože město nedalo Petrovi spát, pustili jsme si Vávrovo Šumné ULB. Bylo to zajímavé, viděli jsme místa, kam se obyčejný smrtelník nikdy nepodívá, ale Vávra se dopustil čistě ze slepé nenávisti k normalizaci několika nepřesností. Vyvolávat dojem, že šestipokojové družstevní bytovky ze třicátých let v Klíších byly v té době standardem bydlení zavání nestydatou lží. Také ušklíbání se heslu „Masaryk nechal střílet do dělníků“ (ačkoli žádnou takovou pravomoc samozřejmě neměl), resp. "...za Masaryka se střílelo do dělníků..." je vysloveně pokrytecké; pokud ovšem nebudeme vycházet z humorné skutečnosti, že se předmětné střílení odehrálo v Sudetech a mnozí postižení byli po válce odsunuti. Komunistům se tyto události pochopitelně hodily do krámu, což ovšem nikterak nesnižuje jejich zásadní význam pro prvorepublikovou společnost. Její naprostá nezpůsobilost podobné problémy řešit v konečném důsledku vedla k odsunu sudetských Němců, jež nejvíce vadí právě obdivovatelům prvorepublikové společnosti. Moje plzeňská babička, jenž nikdy ve straně nebyla, první republiku včetně tatíčka vysloveně nesnášela, měla pro to dobré důvody a za jediné lidské bytosti tehdejší společnosti označovala Němce. Naopak Češi jí vycházeli za pěkné svině. To chebská babička, takzvaná stará struktura, byla k první republice podstatně shovívavější, ale pocházela z rodiny nižšího úředníka a byla mladší. Také Vávrovo vynášení pražského jara je dnes už spíše směšné, nicméně i my si všimli, že starší budova je kvalitnější. Ale tak to prostě bylo, s pražským jarem to nemělo nic společného. Avšak dozvěděli jsme se dvě omračující skutečnosti. Jednak námi po právu obdivovaná mozaika je prý třetí největší na světě a po roce 1989 byla poškozena, zmizel původní vtipný nápis, nějak ve smyslu Se Sovětským svazem na věčné časy a ani o vteřinu déle, místo něj je bílý dům, snad podobenství komunistických lágrů a byly vygumovány pěticípé hvězdy u Rudoarmějců, což je málem k smíchu. Zřejmě tam bylo provedeno neodborných zásahů více a proto jsou některé obrazy dnes nesrozumitelné. Ještě větší bomba je, že naše oblíbená budova spořitelny s pozoruhodnou sochařskou výzdobou je národně socialistická. No uznej, můj milý deníčku, kolik takových budov se u nás dochovalo! To také vysvětluje zaryté mlčení, jež se kolem ní rozprostírá. K Vávrově cti ale musíme říci, že se o této ojedinělosti neopomněl zmínit. Vynášení zkurvení Smetanových sadů je jaksi pochopitelné, už jsem si všiml, že architekti si park pletou s mobilní zelení, rozuměj můj milý deníčku, s betonovými koryty. Bourání v Ústí bych také nepřeceňoval, v USA se bourá o sto šest a nikomu to nevadí. I přes zmíněné nedostatky, a netýkají se jen ULB, mohu celý cyklus jen doporučit.
Tuhle byl v autobuse opravdu sladký mladíček a v páře v Chebu byl také jeden pohledný mladý muž, nahý, a pak ještě frajersky močil na záchodě. Po plavání jsem se byl podívat na chebské trhy, na vyhlídkové kolo jsem odmítl vlézt. Kdyby to bylo ruské kolo, klidně bych vlezl, ale takhle, ani nápad. Dal jsem si palačinku za 60 KČ a pak mne celou noc bolel žaludek. S Petrem jsem byl na plzeňských trzích, zdálo se nám, že je letos jaksi méně světel, než dříve. Jedu ve vlaku, naproti sedí nějaký vlezlý mladý páreček a žvaní a žvaní, ta ženská má frňák jak kedlubnu a její milenec také moc krásy nepobral, doufám, že jsou zdraví. Tedy, myslím na respirační viry, HIV ať si klidně mají. Ráno mi hloupě ujela třicítka, další nejela za deset minut, další, co měla jet za dalších patnáct měla pět minut zpoždění; sečteno podtrženo mrznul jsem na zastávce půl hodiny. A člověk ani nemůže odejít. Fuj.
Také jsme s Petrem po delší době navštívili Bonbon. Mnoho se tam toho nezměnilo, ale pára se nám zdála slabá a vířivka měla alespoň o jeden stupeň chladnější vodu než dříve. Na to, že bylo pondělí, bylo docela plno a několik přijatelných mužů se našlo. Ovšem nejdříve mne ve vířivce obtěžovala jedna obluda, to se někdy stává, obludy mají také své potřeby. Později jsme se setkali s docela pěkným chlapíkem, přítulným, s pořádnou výbavou. Sedl si vedla nás v sauně a začal se mu stavět, tak jsem usoudil, že se chce družit. Měl ho docela macatého a jak se sám přiznal, vzrušuje ho sex na veřejnosti. Také nám potvrdil chladnou vodu ve vířivce. Lázeňský byl trochu překvapen, že jsme odešli tak brzy, ale chtěli jsme jít ještě do kina.
A sice jsem si vzpomněl na jednu nedávnou příhodu. Kousek od hranic s Ukrajinou, ale už na území Polska dopadla zatoulaná raketa a zabila dva lidi. To už vypadalo jako napadení NATO a celá událost hrozila přerůst v přímý střet. Představitelé pražské kavárny se předháněli ve dštění ohně a síry na Rusko, ale Usáci vymysleli, že raketu vlastně odpálili Ukrajinci, aby se to celé nějak v klidu zamázlo. Nakonec se není co divit, že Rusy rakety neposlouchají, když na čipy je vyhlášeno embargo.
A ještě něco, večer mne začalo škrábat v krku, takže z dnešní pondělní sauny nebude zřejmě nic. A tolik jsem se těšil, vždyť už jsem v Plzni na Slovanech nebyl ani nepamatuji. Asi mne opravdu nakazili ti dva. Také se docela ochladilo, raději jsem si vzal dvoje ponožky. A jak jsem se dozvěděl, Kubík je rovnou nemocný a Petra také škrábe v krku.