Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
A já šla na plovárnu Džbán Můj milý deníčku,
to se mi nějak nezdá, leda by byla vojanda tělem i duší. A že by tam byla sama? No možná že ano, nakonec netuším, jak to v těchto kruzích chodí. Matka byla na návštěvě u bratra a s jeho nejmladší dcerou vyráběla pusinky. Sladký našlehaný sníh je pochoutka, žel ne bez nebezpečí. Mnohokrát jsem jako dítě lízal těsto na bábovku a nic se mi nestalo, tentokráte ale byly bílky plné salmonely. Obě dvě hojně lízaly a dostaly ji. Měly horečky, bylo jim špatně a měli úporný průjem. Bratr, jenž si lízl jednou, dokázal přestát nákazu celkem v pohodě, jen byl unavený a necítil se dobře. U salmonel je potřeba jich zhltnout opravdu hodně, aby se člověk nakazil. Měl jsem v plánu jet tento týden domů, ale bojím se nákazy, takže jsem uvízl v Plzni. Příští týden tam má být bratr se čtyřmi dětmi, ještě přitáhne nejstaršího kluka od Bubu, tak se tam nanejvýše stavím na otočku. Ostatně, salmonela se vylučuje několik měsíců.
Petr se přestěhoval do Prahy, má to jen 20 minut do práce, ale byt má svoje vady, především je plný nepotřebného nábytku, v koupelně teče ve sprše jen horká voda a navíc tam smrdí kanál, stejně jako na záchodě. Také citelně chybí sklepní kóje, například na jízdní kolo. Věžový panelový dům má ale oplocenou zahrádku, takže si člověk může bez obav pověsit prádlo ven. Pokud ovšem Ukrajinci nepořádají grilovačku, což zřejmě bude na denním pořádku. Mimochodem, byl jsem v bazénu na Slovanech a nepotkal jsem jediného Čecha: celé tlupy Ukrajinců, Rusové, Němci, Vietnamci a když se objevil chlap, co vypadal konečně na Čecha, promluvil Slovensky. Ale mladí Ukrajinci jsou vesměs docela hezcí.
Tuhle jsem jel v Praze v metru a co nevidím. Mladý kluk, měl kšiltovku obráceně, což ale byla nutnost, neboť měl dopředu vyčesané a silně lakem vyztužené vlasy, takže mu trčely jako kšilt. Dále jsem si všiml, že má nalakované nehty na rukou v různých odstínech modré, což se prý teď nosí. Mimo něho cestoval ještě jeden, v botách na vysoké podrážce a upnutých kamaších. Nesl se takhle vymóděný jako pětka do záložny. V neděli jsem byl na Bolevci, voda se nezlepšila, jen je jí zase o něco méně, ale ty řeči. Už se hovořilo o požárech borových lesů, že je zakládají vesměs žháři. To jsem ještě nevěděl, že shořelo Hřensko i Pravčická brána a kouř byl cítit až v Praze. V pondělí totiž bylo v Plzni 35 stupňů a ani jinde to nebylo o mnoho lepší, navíc foukal silný suchý horký vítr. Také semleli válku na Ukrajině; jako důvod, proč ještě Putin nezvítězil uvedli, že Ukrajince dostatečně zásobujeme zbraněmi. Dále tvrdili, že válku vyvolal Biden, když prohlásil, že Ukrajinu do NATO vezme. Nedávno mne napadlo, že sám Putin možná zaútočit nechtěl, ale generálové rozhodli jinak. Však byl nejvyšší čas, aby se to stihlo, než bude v NATO.
Radní Prahy 6, nebo kam plovárna patřila, pozemek střelila soukromému majiteli zřejmě s tím, že doufala, že majitel zchátralé budovy opraví, aby mohli dále sloužit veřejnému blahu. Chyba lávky, majitel se zachoval po Klausovsku jako správný hospodář a spočítal si, že náklady na opravu budou značné a rozmarné léto nejisté a tak začal provozovat válku barev. Vstupní náklady malé, betonové budovy jsou málem věčné a že jsou zchátralé? Tím lépe. Plochy zarostlé náletovými dřevinami? Výborně, nic lepšího nemůže být! Nač to všechno ničit, když to může vydělávat málem celý rok a ne jen v sezóně a ještě jen za vhodného počasí. A Pražané? Ale no tak, co je komu do nějakých Pražanů, že můj milý deníčku.