Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Svítiplyn Můj milý deníčku,
ten Putin je opravdový kouzelník, úplně se mu podařilo zrušit koronáče. Kdekdo je nemocný, počty nakažených klesají jen proto, že se téměř netestuje, však i naše budka už zmizela a to je v Plzeňském kraji koronaviru nejvíce, počty mrtvých utěšeně rostou, ale roušky se nosí už jen ve veřejné dopravě, a to ještě ledabyle a lidé, soudě podle vlaků, s konečnou platností vylezli z děr. Páteční vlak byl úplně plný a pondělní ranní pendolíno je také úplně zaplněné. A nejsou za tím
Ukrajinci. Mimochodem, uprchlíci pochází především z východu, ukrajinštinu moc nepoužívají, raději mají ruštinu, pokud už to vůbec nejsou Rusové s ukrajinským pasem, ale u nás jsou všude nápisy v ukrajinštině. Kdyby nešlo o tak vážnou věc, řekl bych, že je to docela k smíchu.
Je pátek a tento týden jedu opět domů. Už v trolejbusu zvláště sračkami smrdící tulák zvěstoval neomylně otřesnou cestu. Ukrajinci způsobili, že vlak v 18.05 měl z Plzně, po několika navýšeních 70 minut zpoždění. Navíc z Ukrajiny přišel vpád studeného vzduchu, takže byla zima jako v psírně, nádražní budova se opravuje, tudíž tam bylo málo místa, zima a ani si člověk nemohl sednout k čaji do hospody. K dovršení vší smůly, v 19.07 měl odjíždět spěšný vlak do Chebu, ten ale pozdrželi a pustili ho až po zpožděném rychlíku, takže všichni, co by jinak jeli spěšným vlakem se nacpali do rychlíku, pochopitelně, když už se zrušil rychlíkový příplatek. Největší smůla byla, že hejno smradlavých chrchlajících slečen z nějakého zkurveného oddílu si posedala kolem mne. Nejen že zapáchaly potem a neměly roušky, ke všemu pořád žvanily, takže jsem nechcíc vyslechl, kolikrát už rozvařily těstoviny a jak je pak musely tatínkovi nacpávat do krku vařečkou, protože je jinak odmítal pozřít. A to ještě nevím, zda se vůbec dostanu z Chebu do Fr.L., neb průvodčí vůbec nedorazila.
A Michala má koronavirus. A měla ho už ve čtvrtek. A docent ho má také. A já pořád nic. Bééé.
Později: no jasně, cítím se stále hůře, pokašlávám, v sobotu večer mne začalo bolet v krku, asi jsem se nakazil od statečné slečny z vlaku. A nebo to mám ze zimy na nádraží. A nebo je to konečně ten omikron. No nešel jsem do bazénu a vynechám i saunu.