Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
kuní ocas na špeku Můj milý deníčku,
protože se mi po delší době poštěstil jalový víkend, hledal jsem, jak se zabavím a vymyslel jsem Japonský den v Průhonicích s origami koutkem. Přemluvil jsem bratra, ať vezme naší matku a svoje děti a jedou také. Až na poslední chvíli jsem zjistil, že se celá věc odehrává na Chotobuzi na louce a ne jako dříve na zámku. Buď kvůli svatbě, asi více nese, nebo kvůli opatřením. Je pravda, že roušku neměl nikdo. A když říkám nikdo, tak to tak myslím. Jel jsem z Plzně v sobotu v 10 hodin, do našeho vozu měl místenky jakýsi sportovní oddíl mládežníků, vedoucí se bez roušky rozkřikoval, vypadněte, máme tady místenky, my sportovci a jejich lékaři jsme proti koronaviru imunní; chlapci pochopitelně též neměli ani jeden respirátor. Ti se koronáče nebojí. Matka byla otrávená a nespokojená, ostatně musela jít dlouhou cestu od zámku až na Chotobuz pěšky, a neboť bratr nezná zkratku, tak musela nejprve dolů k potoku a pak zase nahoru na návrší. Navíc si nebylo pořádně kde sednout, kde najíst a vůbec. Už je na takové podniky přeci jen staré, zvláště po prodělaném koronaviru. Ovšem děti se docela bavili a bratr také. Já jsem potom vyrazil do Bonbonu. Bylo tam hodně lidí, až to bylo obtěžující, do vířivky jsem neměl šanci se procpat a i v páře bylo těsno, avšak potkal jsem tam jednoho známého a ten tvrdil, že v bývalé sauně Marco se pořádají swingers párty, to jest muž za 500, žena zdarma, pár oba za 300 KČ. Labyrint je odepsaný, majitel podnik prodal a nový majitel chce obnovit byty a místo sauny budou garáže; sauna byla totiž přístavbou místo bývalého dvora. Sauna David je v rekonstrukci a nikdo neví jak dopadne a s Babčou je to nahnuté, zdá se, že bude otevřena než do příštího roku, kdy jí vyprší na poslední chvíli podepsaná nájemní smlouva před změnou zastupitelstva. Putinova obdivovatelka, jistá nábožensky založená poslankyně za Prahu 1, se rozhodla s touto Sodomou a Gomorou v obecním nájmu zčerstva skoncovat. No, i to tam trochu vypadá, jako na dožití. Ale co bude, jestli dorazí cizinci, si nedovedu představit, jak se všichni do Bonbonu vejdeme? Ještě než jsem z Bonbonu odešel, pokochal jsem se na jednoho pohledného návštěvníka, co ležel na zádech se stojícím údem položeným na břiše. Pěkné, možná by nebyl proti, kdyby mu s tím údem někdo pomohl, ale žádná z přítomných oblud si netroufla. Možná už pána znali. V neděli jsem se nudil, zkoušel jsem například zprovoznit lampičku a také jsem byl v bazénu, kde byl jeden hubený mladíček na prahu dospívání, ale už s dosti velkými vnějšími pohlavními orgány a se zřetelným tmavým ochlupením a naznačeným knírkem, nicméně ještě si zřejmě moc svojí sexualitu neuvědomoval, neboť se dosti dlouho sprchoval, zřejmě se snažil zahřát, a nijak se neskrýval. Hezký zážitek. Když jsem z bazénu odcházel, nechtělo mne to pustit, protože jsem zamknul skříňku a to se nesmí. Takže jsem se v botech vracel. Skříňku jsem sice odemkl, ale stejnak mne to pustit nechtělo, náramek propadl, ale nahmátl jsem dva, tak jsem ten jeden použil, úspěšně a ten druhý tam nechal a rychle se vytratil. Také se vyjasnilo, proč bratr ochotně jel do Průhonic. Opustila ho totiž Bubu, chudák nic netušil, jednoho dne nalezl prázdné zásuvky a dostal zprávu, že odchází, ale pokud chce, tak čistě nezávazně přijede s dětmi, aby se nezávazně nechala hostit. Třináctiletá dcera to ovšem čekala delší dobu, řekla totiž přímo: Ale babi, to ženská vycítí, že už nemá zájem. Prý to bratra docela zdrblo.