To mám tak ráda (Je suis malade)
Alice Dona, Serge Lama / Jiřina Fikejzová
Loňský kalendář,
Jedna všední tvář,
Blouznivec či lhář, kdo ví?
Balík zázraků
Spadl z oblaků
Jenže mu ublížil snad
ten volný pád
Co je na střepy
Už se neslepí
Ptáčku půlnoční,
jen křič
Týdny proletí
Z lásky století
Zbyl mi tu na zdi tvůj klíč
a ty jsi pryč
To mám tak ráda
To tedy mám moc ráda
Ty kapky deště na římse
a chvíli, v které dovím se,
Že odcházíš
To mám tak ráda
To tedy mám moc ráda
To okno slzy ronící
Tvůj deštník jak jde ulicí
a na nároží zaváhal
A kráčí dál
Mlha za tebou
Mlha před tebou
Ještě ty z mých snů se ztrať
To jsi celý ty
Jako vyšitý
Že rušíš mé kruhy dál,
hej - kdo tě zval?
Čtu a nevím co
Jím a nevím co
Všechno stejnou chuť teď má
Lampy rozžaté
K čaji o páté
A přece všude je tma,
jak se mi zdá
To mám tak ráda
To tedy mám moc ráda
Že vzpomínky mě zaplaví
Když pohled tvůj mě pozdraví
Par avion
To mám tak ráda
To tedy mám moc ráda
Jsem zlá jak zimní královna
A píšu slova varovná
Že ze mě čiší už jen chlad
Když to chceš znát
Hudba laskavá
Se mnou zůstává
Teď když neslýchám tvůj hlas
Jsem tu v bezpečí
Jen mi nesvědčí
Že myslím na tebe zas,
jak plyne čas
To mám tak ráda
To tedy mám moc ráda
Ten jed co vjel mi pod kůži
Když spávala jsem na růžích
Co z toho mám?
To mám tak ráda
To mám to mám tak ráda
Mám z toho stíny na duši
A říkat se to nesluší
Že kam se hnu, tak za mnou stesk se vkrádá
A že tu nejsi, strádám
Kdo ví? Snad tě mám ráda...
Běž si!
Jiří Urbánek / Jaromír Nohavica
Byl mráz kreslil na sklo
A v nás něco prasklo
Stůl kymácel se do všech stran
Rozhod ses říct
Že dál nechceš
No nic, šlo to lehce
Vždyť náš kus je k nudě obehrán, vím
Tak tedy běž si
Když kravata tě škrtí
Běž si
Jsi malou nudnou smrtí
Stůl je rozklížený
Co s ním
Když chceš tak tedy běž si
Tvá účast není nutná
Běž si
Proč měla bych být smutná
Nic už nelze vzít, vzít zpátky
Bylo a už není
Nelze vrátit čas ač krátký
I voda v řekách se mění
Tak tedy běž si
Když kravata tě škrtí
Běž si
Jsi malou nudnou smrtí
Stůl je rozklížený
Co s ním
Když chceš tak tedy běž si
Tvá účast není nutná
Běž si
Proč měla bych být smutná
Nic už nelze vzít, vzít zpátky
Bylo a už není
Nelze vrátit čas, ač krátký
I voda v řekách se mění
Mráz byl nepřejícný
A v nás zhasly svícny
Vosk odkapával na ten stůl
Není už dál cesty střední
Tak běž, tak se zvedni
Je líp než mít nic, než mít jen půl
Než mít jen půl
Než mít jen půl
Než mít jen půl
Ten vůz už jel
Jiří Zmožek / Zdeněk Borovec
V téhle čekárně nazvané svět,
Stojím pěkných pár dní a let.
Čekám autobus co měl tu jet
A já měla jet s ním
Má prý průhledy z růžových skel,
Jeho cena snad stále stoupá,
Kde jen vězí se ptám jak hloupá
I když v podstatě vím:
Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
To byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
A pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí
S prošlou jízdenkou v kapse jdu dnes,
Cestou ve tvaru písmene es
Hledám někoho, kdo by mě svez
A já jela bych s ním
Někde blízko snad bloudit by měl,
Malý autobus s nákladem štěstí,
Třeba cestu si dál ke mně klestí
I když v podstatě vím:
Ten vůz už jel a na všech rozích byla zelená
Tys líbal spánky mé a čas náš stál i běžel zároveň,
To byl ten čas, kdy víš, co je to štěstí a co znamená
A pak je poztrácíš - štěstíčka z poutí
Ještě nabírám dech, ještě žiju si,
Chci pálit stůj co stůj
Ne nejsem asi z těch, co nic nemusí
A tak názor měj si svůj,
Jen mě nelituj i když já si říkám dál:
Ten vůz už jel, je přece zázrak, že tu vůbec byl,
Jen objel světadíl a snad se vrátí.
Ten vůz co šťastný byl, pro mě se vrátí
Máma
Charles Aznavour / Jiřina Fikejzová
Je v celém světě jediná,
když zapomínáš vzpomíná
co víš, jak se dnes má
tvoje máma.Je v celém světě jediná
a kolik, že ti bylo let,
když řekl jsi jí naposled
že ji máš rád, že ji máš rád.
Ten magický kruh bezpečí
kam nesmí, co ti nesvědčí.
A kdyby svět tě odepsal
je někdo, kdo ti věří dál
je s tebou tvá máma.
Ten věčný návrat v proudu let
jak sluncem zalitý byl svět
a děvče jiskřivé byla máma.
Pak zrůzněná a bolavá
když suverén ses na svět dral
a žádný anděl nezpíval
na bílý sál Ave Maria Ave Maria.
Oh vy děti, tak dospělé
zase po heřmánku noc voní
dětská kresba ožívá
chvíle snů, čas objevů a her
chvíli platí.
Mm, tvůj první krok i první pád
noc úzkostí i slunovrat
kdo jiný tě tak zná jako máma.
A dnes už posté čte tvůj pozdrav z cest
a kytka v okně začla kvést
jen jako zas tě objímá
a svátek má Ave Maria Ave Maria.
Jak malí zas jsme pokaždé
všechno na očích nám pozná.
Záři úspěchů, stín našich ztrát
Jí po tváři čas dál kreslí
měla nás a má
jak léta jdou
kde je náš dík.