Kukátko,
Můj milý deníčku,
slyšel už jsi někdy o čolku hranatém? No vidíš, já také ne a přesto svým výskytem okrajově zasahuje i na naše území, přesněji na Kraslicko. A protože se na Chebsku už mohou pořádat veřejná setkání, však už zde dosáhli komunitní imunity, měl jsem ojedinělou možnost jednoho čolka hranatého vidět. Ano, je celkem vzácný, na rozdíl od hojného čolka horského, jichž jsem viděl hned několik. Mám i nějaké snímky, ale dost mizerné. Ovšem něco na nich vidět je. Jen ten čolek horský, jehož jsem si vzal do parády, to nejspíše nerozchodil a bídně zhynul. V předváděcím akváriu jsme měli pospolu pěkně ve svatebním oděného samce čolka hranatého a samečka čolka obecného, ovšem neoděného, což čolka hranatého zmátlo natolik, že se zkusil tomuto jedinci dvořit, ovšemže neúspěšně. Při dvoření sameček ohne ocas a začne jím kmitat a zároveň ho přitahovat k tělu. Myslím, že se tomu říká zásnubní tanec. Také jsme viděli několik larev vážek i s maskou a myšici vodní i s šesti cecíky. Nakonec jsem na smrkovém pařezu našel destici chřapáčovou. Na kostelíku v Kostelní, odtamtud se chodí na vděčný Vysoký kámen s výtečným rozhledem, se nacházejí dva reliéfy se skřítky. Jeden je v kraťasech a druhého se snaží překousnout vejpůl nějaká obluda, snad drak. Tuhle jsem si vařil v práci čaj a koukám, že je nějaký zakalený. Tak jsem si raději uvařil nový z barelu a skutečně byl krásně čirý. Asi se po povodni zhoršila kvalita vody. To v Nezvěsticích je voda rovnou nepitná, do vodovodu totiž natekla rozvodněná Bradava, a ač se tamní starosta snažil všechny přesvědčit, že je vše v pořádku, rozbor ukázal krutou pravdu. Avšak zpět k čaji: výměna barelu neproběhla hladce, málem jsem celý nápojový panel na pramenitou vodu zničil. No je trochu fórový. Také jsem si všiml, že mi někdo zaslepil kukátko na chodbu. Asi mám v našem panelovém domě zavilé nepřátele. Případně se někdo bojí, abych neodhalil jeho nekalé rejdy, ač z mých vchodových dveří nic zajímavého vidět není. Dnes ráno byly na teploměru jen necelé dva stupně, takže mám obavy, že opět byly přízemní mrazíky, 31. května, a to prosím včera otec vysadil poslední aksamitníky. Už dříve namrzlá rajčata nejspíše s konečnou platností vezmou za své, ale jabloně by namrznout přeci jen nemusely, jsou totiž nad zemí. Musím říci, ze v lázních zřetelně přibylo lidí, dokonce se objevili i Němci, ve vlacích je lidí také málem jako dříve, případy zatím klesají, ale nějak se mi to nezdá. Přinejmenším se sem tlačí indický kmen. Také jsem se dočetl, v souvislosti se slavnostmi svobody, že zatímco v Praze po Rudoarmějcích lid házel laciné šeříky, v Plzni házeli ctihodní občané a především nejctihodnější občanky na americké osvoboditele drahé zákusky a nedostupná pečená kuřata. Připomínám na okraj, že koncem války byla všeobecná bída! Z toho je jasně vidět, o koho jsme stáli, ale co nám to bylo platné, že.