Ksukolznovu    (53/190/65)

– Plzeň-město
Králíci pokusný Můj milý deníčku,
tak Anežka, tuším že se tomu říká neteř, si doma zlomila nohu. To má z toho, že nechodí do školy, to by si ji zlomila na tělocviku. Je tedy doma, ale přesto se nudí. Nemůže totiž běhat, skákat, dělat kotouly a podobně. Přebývá většinu dne v patře, neboť příkré schody se jeví jako obtížná překážka a když něco potřebuje, volá svoji mladší sestru, aby ji obsloužila. Tuhle si stěžovala, že někdy ji musí volat i pětkrát, než přijde. Asi ji z nudy dost prohání a Jůlince už leze na nervy.
V Plzni se koronáč pěkně šíří, už i prodejna Pramenu v Černicích je zasažena, tuhle mne u kasy obsluhoval pohledný mladík. V malé prodejně nevídáno.
Když jsem si tak prohlížel mapy.cz, zjistil jsem, že už jsem dlouho chtěl vědět, proč se gertnerce říká gertnerka, dnes vlastně Gertnerovy sady. Na internetu jsem se dozvěděl jakýsi nesmysl, že se tak jmenují na počest dánského (sic!) malíře, portrétisty 19. století. Nikdy o něm nikdo neslyšel, ale zjistil jsem, že měl zajímavého učitele, jenž s oblibou maloval Řím 19. století a rád se koupal s nahými námořníky. Celý nápad s dánským malířem mi ovšem přišel značně výstřední. A skutečně, na můj dotaz odpověděla pracovnice chebského muzea Markéta Plevná Šalátová takto: to nebude mít s tím dánským malířem nic společného, základem názvu je německé Gärtnerei, byly zde zahrádky. Lidově se ještě dnes říká Gertnerka, pak z toho někdo vytvořil tenhle současný nesmysl. Dotvrzuji, zahrádky si pamatuji z dětství. Ovšem v Chebu mají s podobnými přesmyčkami bohaté zkušenosti: třída 1. máje se změnila na Májovou, Kopeckého (podle ministra kultury z padesátých let, brr) se změnila na Matěje Kopeckého, ale Gärtnerei změnit na Gertnerovy sady je jednoznačně nejnápaditější. Akorát že Wilhelma Piecka mohli přejmenovat na Pikovku (třeba podle Pikové dámy).

Vezou pána v sanitce
život visí na nitce
sanitka se převrhla
a nitka se přetrhla!