když jsem se po uzavření okresu Cheb vracel do Plzně, jel jsem jako obvykle vlakem. Ten byl poloprázdný a nikdo nás nezjišťoval. Měl jsem ale pro jistotu potvrzení z práce, že pracuji v Plzni, kdyby byly potíže. Nedávno ovšem strašily v rozhlase, že už zjišťují i ve vlacích, ne jenom na dálnicích. Bratr chce přijet v pátek 5.3. i s dětmi, že by je tam nechal přes jarní prázdniny. Jsem zvědav, jak dopadne, třeba se prosmýkne okreskami. Všude přeci hlídat nebudou, ne?
Ústavní soud pokrytecky potvrdil zrušení nouzového stavu, čímž se stal pomahačem a rozvracečem ženoucím národ do nuceného promořování, jen zapomněl doporučit urychleně vybudovat polní spalovny mrtvých. Jsme na tom stejně jako v usa: takzvaná svoboda je přednější, než životy lidí. Jenže v usa jsou chudí zvyklí umírat někde v koutku, takže zbytečně nezatěžují zdravotnictví. To v Plzni se překotně šíří koronavirus. Včera jsem šel do expresteska na Doubravce a koupil si nějaké šátečky u babči. Divil jsem se, proč je protilehlé řeznictví uzavřeno, ale než jsem se dostatečně vynadivil, dozvěděl jsem se, že jsou prodavačky nemocné, takže otevřeno bylo jen do 15 hodin. Prodavačka z pekařství tuto novinu sdělovala své známé. Jakou strašnou chorobu prodavačky mají snad nemusím rozpitvávat, že můj milý deníčku. A já tam nakupoval. V sobotu bylo krásně, byli jsme s Petrem lyžovat na Božím daru. Lidí byla fůra, ale zaparkovat se dalo i kolem 11 hodiny, pomohly uzavřené okresy Cheb a Sokolov. Když jsme přejeli rašeliniště a ocitli se v lese a dál od městečka, lidí bylo už o dost méně, jen kdyby se chovali ukázněně. Opravdu, můj milý deníčku, nepovažuji za vhodné, aby se lidé bez roušky rozestavili kolem běžecké stopy a přes ní na sebe pořvávali a prskali bacili do míst, jimiž projíždějí ostatní lyžaři. To závodníci vždy bez řečí prosvištěli kolem. Ovšem co se dělo na Ježíškově stezce už bylo opravdu na pováženou. Většina pohádkových bytostí byla sice zapadaná sněhem, Ježíškova stezka je přeci jen spíše určená na léto, mnohé rodiny s dětmi to ovšem neodradilo. Rozcapené, pořvávající rodinky, pochopitelně vždy alespoň dvě najednou, a jak jinak, než bez roušek. Jen jedna rodina se chovala alespoň trochu slušně. A světe div se, byla na stezce sama. Místo, aby novinářská žumpa tepala do opozice, že neschválila nouzový stav a že v době nebezpečí se do vlády nekope, naváží se do Prymuly. Ten si dovolil jít na zápas v kopané. Všichni ti vybraní lidé seděli způsobně na otevřené tribuně, všichni měli nasazené respirátory, nepořvávali, ani se moc nebavili a tudíž těžko mohli šířit nakažlivé choroby. Avšak dopustili se neodčinitelného hříchu papalášství. Ale bylo tomu skutečně tak? Co tě bere,můj milý deníčku. Stručně řečeno, kdyby pořadatelé požádali lid obecný, aby se choval stejně, dodrží to? Leda hovno, co si budeme namlouvat, můj milý deníčku. Zkrátka, na utkání lze pustit nějakých 100 vybraných jedinců a víc nikoho, jinak se bude šířit koronavirus. Spravedlivé to rozhodně být nemůže, ale svět není rovný pro všechny. Komunisté to zkusili a jak je za to dodnes nenávidí. Tak proč to všechny tak pohoršuje, nevíš můj milý deníčku? Jedni jsou horší než druzí, na ČT se redaktor v reportáži diví, jak je možné, že v uzavřeném Špindlerově mlýně nejsou žádní lidé, když je tak krásně a je tolik sněhu. No kde to jsme? Jedu dnes, 23.2. na očkování do Prahy. Už včera ráno byl zrušen rychlík z Berouna do Plzně v 7.55, neboť mezi Prahou a Berounem se na jednom úseku jezdí jen po jedné koleji, což je na přetížené trati značný zádrhel. Příčinou je nehoda, při níž byl nahnut sloupek trakčního vedení do kolejiště. Oprava se zřejmě protáhne. Možná až do plánované opravy tratě. ČD vzniklou situaci vyřešili tak, že zrušili expresy do Prahy a jezdí jen obyčejné rychlíky. Jsou podle toho narvané, ač mají vlaky vůz navíc, ke všemu jsem kvůli hrozícímu zpoždění musel jet už v 10.22, abych stihl očkování ve 14.42. Vůbec jsem si všiml, že lidí ve vlacích notně přibylo, ba je jich málem stejně, jako před koronakrizí. Pak nemá počet nakažených raketově růst. Takže i v první třídě sedíme v kupé dva, navíc ten druhý trvá na otevřených dveřích, aby se mohl virus lépe šířit. Nebo rozptylovat, jak to kdo vezme. Prymula má pravdu, mělo by se zpřísnit s tím, že návštěvu vtipáků na důležitém utkání lze za přísných bezpečnostních opatření povolit. A vlak přijel na Smíchov na čas.
Samotné očkování proběhlo hladce, ačkoliv vlak byl dost narvaný, hlavní nádraží v Praze působilo pustě a prázdně, stejně jako vnitřní Praha. Dokoupil jsem nějaké čaje, došel pěšky na Malostranskou, dojel na Petřiny a tramvají popojel k nemocnici. Prý už měli předem zjištěno, že jsem zdravotník, přesto se mne ještě znovu ptali a též jsem musel přiznat, že jsem civilní zaměstnanec (rozuměj nevoják, můj milý deníčku). Dnes ráno byl vlak plný, bez první třídy, ale asi mi nic nevrátí, průvodčí nedorazila. Vlak dojel včas, jenže zase nejely tramvaje. Po chvíli projela tramvaj s označením porucha vozidla a teprve za další chvíli přijela nacpaná tramvaj. Po ní jeli hned čtyři další. Podle píchaček činil rozdíl mezi autem a veřejnou dopravou čistou hodinu. Blééé. Cítím se unavený, ale to není nijak neobvyklé, zato ruka mne opravdu dost bolí. Spolupracovnice je doma s takzvanou rýmou, testovat se nesmí, vedoucí jí to nedoporučil. Teď už jen čekám, až to bouchne. Asi jsem se nechal očkovat zbytečně. Béééé.
A koloběžkářský gang šel do krátkých rukávů. tak se oteplilo.