Básníci starověku oživovali všechny hmotné věci bohy nebo duchy, dávali jim jména a krášlili je vlastnostmi lesů, řek, hor, jezer, měst, národů, a všeho, co jejich dychtivé a nesčetné smysly dokázaly vnímat.
Obzvláštní pozornost věnovali duchům měst a zemi a jim tato místa jakožto duchovním božstvům svěřovali do péče, později se však vyvinul systém, který byl zneužit k zotročení nevzdělaných a duchovní božstva v něm byla abstrahována a oddělena od předmětů: tak vzniklo kněžství a způsoby uctívání božstev byly převzaty z básnických příběhů.
A nakonec prohlásili, že takovéto věci pocházejí přímo od boha.
Tak lidé zapomněli, že všechna božstva sídlí v lidském srdci.
== k zamyšlení ==
Cesta krajnosti vede do paláce moudrosti.
Kdo strpěl, aby ses na něj povyšoval, ten tě zná.
Kdo touží, ale nejedná, plodí mor.
Vhoď do řeky toho, kdo má rád vodu.
Hlupák nevidí tentýž strom jako moudrý.
Člověk, jehož tvář nevyzařuje světlo, se nikdy nestane hvězdou.
Věčnost je zamilována do plodů času.
Chvíle hlouposti se měří na hodinách, avšak chvíle moudrosti žádné hodiny nezměří.
Nejvznešenějším činem je dát přednost druhému před sebou samým.
Kdyby hlupák trval na své hlouposti, stal by se moudrým.
Vězení se stavějí z kamenů zákona, bordely z cihel náboženství.
Přemíra smutku se směje, přemíra radosti slzí.
Pták hnízdo, pavouk síť, člověk přátelství.
Co dnes je dokázáno, bývalo kdysi pouhou představou.
Jediná myšlenka naplní nekonečno.
Buď vždy ochoten říci, co si myslíš, a nízký člověk ti půjde z cesty.
Vše, čemu lze věřit, je obrazem pravdy.
Orel nikdy neztratil tolik času, jako když se snížil k tomu, aby se učil od vrány.
Od stojatých vod čekej jed.
Nikdy nevíš, kdy máš dost, dokud nevíš, kdy máš víc než dost.
Kdo věčně přijímá, vydá bohatou žeň.
Kdyby ostatní nebyli hloupí, museli bychom být hloupí sami.
Duch křehké radosti nikdy nemůže být poskvrněn.
Stvořit nepatrnou kytičku je práce na celé věky.
Pokrok činí cesty přímými, avšak křivolaké cesty bez pokroku jsou cestami génia.
Stejný zákon pro lva i vola znamená útlak.
Spíš zabijte nemluvně v kolébce, než abyste živili neuskutečněná přání.
Dost! Anebo příliš.