minule jsem se opomněl zmínit, že na Šumavě nad 800 m n.m. byla nesouvislá sněhová pokrývka; na Chyňavě nasněžilo až 3.12., ale jen velmi poskrovnu. Také jsme byli na výletě v Brdech, i s dětmi, parkovalo se v Nepomuku, a není to ten se Zelenou horou a majorem Terazkym, vyškrábali jsme se přímou cestou na hřeben kolem Prahy, pohlédli trochu do krajiny a vrátili se zpět. Děti více nesnesli. Jsou trochu pohodlné, pravda. Také jsem vyhrabal poklady neboli moře, ty novější, ne ty z gymnázia a nakonec jsem z hlavy vylovil jakž takž pravidla. Bylo mi vyčteno, že chobotnice vypadá jako duch, že bílá myška na bílém papíře není vidět a Kubík dosud nerozdýchal, že nasbíral nejvíce pokladů a nakonec mu je sebrala proradná mořská panna. To s těmi vozíky mi přijde ujeté. Nechme teď na chvíli na pokoji otázku, zda má cenu omezovat počet lidí v obchodě, když v Praze omezili moudří radní z Praha sobě MHD natolik, že se lidé do tramvají a autobusů nemohou ani narvat, takže o dodržování čehokoli nemůže být ani řeči. Položme si otázku, zda má prodejna vůbec právo nutit zákazníky vzít si košík, navíc zjevně nikoli dezinfikovaný, zda se nejedná spíše o obecné ohrožení. Zakázat vstup, pokud je lidí v prodejně nadpočet prosím, ale košík? Podle mého soudu je to neoprávněné, co myslíš ty, můj milý deníčku? Albert a Tesco to zatím moc neřeší. Také jsem byl večer v hospodě na pivu a pokud se tam někdo nenakazil tak jen proto, že tam náhodou nebyl nikdo nakažlivý. Šlo o jasné kovidové doupě. Hluk, lidé se překřikovali a prskali bacily na metry daleko. Ajajaj. Film Otesánek se mi dost líbil a je o hodně závažnější než Spiklenci slasti, což je spíše jen taková zábavná hříčka. Otesánek získal Českého lva a domnívám se, že oprávněně. Na krátký čas se otevřely obchody, bazény a hospody, lidé se pochopitelně chovali jako utržení z řetězu, na trzích, kde bylo lidí jako máku, jsem byl v roušce málem samojediný, i v MHD lidí přibylo. Vlastně i aut přibylo, včera jsem málem nestihl holiče, neboť zácpa začínal někde na Bručné. Dnes ráno byla zácpa už někde v Lobzích. Jinak mne chytla záda, bolí mne palec, snad kvůli zimě a vůbec. A koronavirus číhá na každém kroku. Zítra bych měl zkusit posilovnu, než mi ji zase zavřou. Dárky jsem až na jednu vyjímku nakoupil přes internet, zvláště džbán na vodu pro matku mne notně potrápil. Chtěl jsem podpořit české skláře, tak že koupím džbán v Novém Boru. Výběr nebyl úplně uspokojivý, ale našel jsem jeden, co se mi líbil. Objednal jsem ho, zaplatil a přišel mi podobný, ale ne stejný. Po několika dotazech se ozvala odpovědná osoba, že chyba není na mojí straně, a že potíž tkví v tom, že vybraný džbán Grace není v tuto chvíli na skladě. Je to jasné, objednaný dražší džbán nemáme, tak pošleme podobný, levnější a budeme dělat, jako že nic. Než se toto vyjasnilo, koupil jsem jiný, německý, z křišťálového skla, takže dost těžký, navíc možná s olovem. Vzhledem k tomu, že matka už je starší, tak by jí mohl těžký džbán dělat potíže, zvláště při pokládání na skleněný stůl. Jinak je ale pěkný a hezky se z něj lije voda. Český džbán jsem vrátil, ale možná požádám o výměnu za jiný, ještě levnější. Holič mne ostříhal na krátko, ale možná se ukáže tento čin jako prozíravý. Aby mi udělal vyholenou čáru jsem mu ale zatrhl, stačí že jí mívá Lošák.