otec potřeboval vyspravit střechu na naší boudě na zahradě, naštěstí Petr souhlasil a vzal mne na jeden den do Fr.L. a pomohl nám se střechou. Když jsem slyšel, že má do Čech vtrhnout zase nějaký vítr, docela mi zatrnulo. Snad střecha vydrží. Jinak naši pořád někde courají, ale co s tím mohu dělat, že můj milý deníčku. Dobře, matka je po operaci šedého zákalu a na staré brýle nevidí, tak si šla objednat nové, což se pochopitelně neobešlo bez měření. Ale jet do Mariánských Lázní za notářkou, to už mi přijde za hranou. Ale když notářka starým lidem řekne, že už se případ táhne 4,5 roku a že už je nutné ho dotáhnout do konce, co udělají. Když navíc léta žili za komunistů. A že by notářka řekla, teď se to nehodí, vydrželo to čtyři a půl roku, ještě chvíli to vydrží, to rozhodně ne. Což mi připomíná, že na našem domě v Lobzích se objevila cedule, že 29.10. bude ve všech bytech probíhat výměna vodoměrů, přítomnost obyvatel nutná! To myslí vážně? Vláda ve své neskonalé moudrosti vyhlásí zákaz vycházení a tady nám celý bytový dům proleze nějaký řemeslník odshora až dolů? Vždyť ale do práce se chodit má a vodoměry asi těžko vyměníme při práci z domova. Však také už ceduli někdo strhnul a hodil na zem. Také jsme byli na výletě v Domažlicích, kde řádili komunisti, zničili totiž pozoruhodný dřevěný akvadukt přes železniční trať. Asi byl už zpuchřelý. Ale to nic, už se klene nový. Jinak kanál je skutečně zajímavý, na jednom místě vypadá jako by voda tekla do kopce. Viklan, jeden z mnoha, jež spravil Pavel Pavel, se skutečně viklal. Petra docela překvapil. Zlatým hřebem byla ovšem Sokolova vyhlídka. Takhle nádherný výhled jsem už dávno neviděl! A to panoráma! No dobře, však tam nebyla ani noha. Nepočítám-li ovšem spoustu muchomůrek červených.
Tuhle se ve zprávách na Nově stejně jako na krimi Plzeň objevil případ muže, jenž byl nachytán při krádeži a zaměstnanci prodejny zamkli dveře, načež milý muž začal hlasitě nadávat a ničit zařízení prodejny. Jistě, nic moc neobvyklého, byl to totiž cigoš jako poleno, kdyby se příhoda neodehrála ve Fr.L. Jak jsem se později dozvěděl, v prodejně se v té době nalézala na nákupu matka, takže slyšela hrozný řev a strašné rány a později musela jít z prodejny oklikou přes přední dveře, jež otevíral pro tento případ zvláště vyčleněný pracovník prodejny. Říkala, že se docela bála, jaký to byl řev. Onen muž byl již celkem klidný, zajištěný četníkem, jen si pod fousy brblal, že nemá matku, ta umřela, ani otce, ten také umřel, ani peníze a něco jíst musí. Podle televize Nova kradl alkohol a holicí potřeby. Přejme Rómovy dobrou chuť. Dnes ráno se přihnala Ivana do práce, že prý ať se k ní moc nepřibližuji, že by měla být v karanténě, neboť její manžel jel v autě s nakaženou. Tak jsem ji poslal domů, zhruba za hodinu a půl odešla a já důkladně, jak alespoň doufám, vyvětral. Nějak se ta mrška přibližuje.