nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho pešek bouchne.
Koronáč cení zuby a je stále blíž a blíže. Bratr je pozitivní a rozhodně nemá lehký nebo bezpříznakový průběh. Několik dní ležel s vysokou horečkou, naposled si stěžoval na záchvaty kašle a vytrvalou únavu. A to u něho navíc ještě uvízli všechny tři děti. Z toho plyne že já, neřeknu-li rodiče, bychom měli ještě těžší průběh. Člověk by se měl chránit, ale to by nesměl dělat vůbec nic. V práci chodí všichni obědvat do kuchyňky, jež je hned vedle naší pracovny a chodí se do ní přes naší chodbu. Nikdo tam roušky pochopitelně nemá, všichni klidně žvaní, sice se snažím větrat a zavírám dveře do pracovny, ale stejně. Také jsem byl na výletě s tuctem kamarádů, bylo to sice venku, ale úplně vyloučit přenos také možné nebylo. Ale zase jsem se mohl konečně podívat na rozhlednu na Chlumu. Výhled byl prostě nádherný. Totéž restaurace Everest. Hotové kovidové doupě, zase všichni hovořili bez roušek, než přinesli jídlo tak jen my dva s Petrem měli roušky, ostatní je neměli ani při objednávání! A je to sklep, kde se nedá vůbec větrat. Avšak navrhl jsem, že bychom si jídlo vzali ssebou, což bylo možné? Ani mne to nenapadlo, zjevně ani já nejsem dost bdělý. Otec musel nutně na pedikůru, alespoň že klub důchodců a cvičení se zrušily. Už z toho všeho blbnu do té míry, že když jsem si kupoval jízdenku, jedu totiž k zubaři na preventivní prohlídku (Indie, hahaha), vůbec jsem si nevšiml, že mi internetový obchod ČD svévolně změnil čas odjezdu. Souviselo to s nezařazením první třídy do vlaku v 15 hodin. Takže jsem si musel koupit lístek u průvodčího a ten vypadal natolik mimo, že má patrně už ten koronavirus. V Praze budu mít dosti času, vůbec netuším, co s ním budu dělat, když je všechno zavřeno. Zkusím alespoň dát fotoaparát a objektivy vyčistit ve FotoŠkoda. Sedím ve vlaku a mají lidi roušky. Jasně že sotva polovina, ostatní se vymlouvají na konzumaci. Pak se ovšem lze těžko divit, že vláda zakázala hospody. A že by byl nějaký pokles? No to určitě, všichni se řídí komunistickým heslem dohnat a předehnat, rozumí se usáky. Tak dohnat už jsme je dohnali, a předehnat? To také dáme, ne? Takže pryč s rouškama, opatřeními a vůbec.