NUDZ
Můj milý deníčku,
ačkoliv počet případů stoupá, lidé už na opatření kašlou a to jsme si přitom s Martinem v práci ověřili na jednom zajímavém grafu, že s uvolňováním opatření narostl denní přírůstek nových případů. Je ale zajímavé, že po skokovém nárůstu už zůstal víceméně stejný. Teď si probereme, co se mi přihodilo, když jsem se vracel z výzkumu fóbií. Jel jsem z Berouna sněhulákem a protože byly obsazené místenky s koly, koupil jsem si sousední, v oddíle pro rodiče s dětmi. Všimni si můj milý deníčku, že jsem napsal rodiče a ne matky. Ale, jak jsem měl předvídat, nadržení cyklisté seděli všude. Což to by mi nevadilo, měl jsem místenku, jenže nikdo z nich neměl roušku a vesele se bavili a je zřejmé a dobře zaznamenané, že tímto způsobem se koronáč snadno přenáší. To jsou ty soukromé oslavy, bály a podobně. Stačí jeden jediný nakažený. I řekl jsem si, že počkám, až dorazí průvodčí, aby je umravnil. Ve sněhulákovi je totiž jen málo stolečků a má jen čtyři vozy, na rozdíl od spoje v 7.50, jež má o dva vozy navíc a jezdí v něm méně lidí. A tak místo abych zděšeně prchnul, ale proč já, můj milý deníčku, když jsem se ničeho nedopustil, čekal jsem do Zdic, pak Hořovic, Kařezu až jsem konečně nevydržel na nervy a šel pryč. Průvodčí se do Plzně neukázal, takže jsem klidně celou dobu mohl sedět v první třídě. To když jsem jel do Chebu v pátek, usadil mne do první třídy sám průvodčí, neboť jel jiný vůz a já proto neměl správnou místenku, tak jako náhradu. Někdy sílu najdu, abych lidi umravňoval sám, ale tentokráte jsem o podobné výstupy nestál. Teď se vracím od rodičů, až v pondělí ráno, neboť v neděli dost pršelo, abych šel pěšky na večerní vlak, takže pokud jsem se nakazil koronáčem a rodičům se něco stane, budu trvat na prošetření právě této skupiny. Vzhledem k místenkám by měla být dohledatelná. A dnes v ranním pendolínu? To samé, nějaká píča tu kýchá a má roušku nebo ústenku? Jasně že nemá! A tváří se jako že nic. Uvolňování vesele pokračuje, už jezdí příhraniční vlaky. Výzkum fóbií je zajímavý, jistě, měření počtu tepů je nuda, zato měření pohybů očí mne zaujalo. Takže, nejprve se kalibruje kamera pro sledování pohybů očí, pak se člověku ukazují obrázky objektů, na něž vykazuje daný jedinec citlivost, střídavě s obrázky neutrálními, kolem nich je několik černých teček a jeden čtvereček. Vyšetřovaný má za úkol čtvereček co nejrychleji najít, aniž z něho spustí oči zmáčknout tlačítko a sledovat čtvereček, dokud obrázek nezmizí. A tak pořád dokola. Musím doložit, že úloha je o dost těžší, když vyšetřovaný vykazuje na zobrazený objekt citlivost, než když tomu tak není. Včera jak jsem již řekl u nás k večeru dost pršelo, ale protože sucho zatím moc nepovolilo, všechna ta voda se vsákla, nikde nejsou kaluže a ani Slatinka nemá kdoví kolik vody. Neuvěřitelné. To Úslava nějakou tu vodu má, to už tu dlouho nebylo, na Šumavě zřejmě nějaká voda je. Protože jsem se bál vody, nevzal jsem si na exkurzi na mokřady Odravy fotoaparát, takže nemám vyfoceny dvě letošní novinky, sice ani jedna není v červeném seznamu, ale stejně. Zvláště po třtině šedavé jsem už dlouho pásl. Je poměrně útlá, takže připomíná spíše třtinu pestrou, než třtinu křovištní. Také jsem byl na Staroměstském náměstí, podívat se na sloup, co by měl usmiřovat, ale jak už tomu začasté s nábožným blouzněním bývá, tak jen rozděluje a šíří kolem sebe nenávist a urážlivou přezíravost. A že by milion chvilek po sobě umyl značky, to také ne. Je vidět, že se lidé pořád mají dobře a bylo by třeba, aby už se krize projevila; alespoň by ke srocením davů byl důvod. Lidí, hlavně cizozemských návštěvníků ve středu Prahy opravdu ubylo, ale na Václavském náměstí úbytek zase tak zřejmý nebyl. Jak to bylo s cenami dříve nevím, ale 150 korun za kuřecí kousky na kari s rýží u Staroměstského náměstí mi nepřijde nijak přehnané. Také byla tento týden ve Fr.L. pravidelná odstávka teplé vody, za komunistů bývaly odstávky třítýdenní, prý byly nutné kvůli údržbě, ale to byl blábol, protože ve Fr.L., jako v lázních, byla vždy jen jeden víkend. Na dveřích slavného Akvafóra byla nenápadná cedule, jako že je odstávka, takže možná poteče ve sprše studená voda a bazény že také mohou být chladnější. Pochopitelně, nikdo ceduli nečetl, několik lidí ve sprchách jsme totiž sami upozorňovali, že opravdu teplá voda neteče. Patnáctileté slečny prý byly na mrtvici. Matka byla po dlouhé době v bazénu, lidí bylo hodně, jako by žádný virus nikdy nebyl a ve sprše jsem se musel otužovat. Zbytečně, večer už teplá voda tekla. Také divadlo už běží, na opetretkách bylo 70 lidí, což je opravdu div, když v lázních nejsou Němci.