pražská kavárna, neofašisté, strádající zbohatlíci a jiná verbež může plesat, R konečně přesáhlo hraniční jedničku a to navzdory uvolňování bezpečnostních opatření. Takže naši se chystají od 1. června na dovolenou, pojedou několik hodin vlakem, ale letět v září 2,5 hodiny do Říma, to se jim nechce. Ve středu jde matka ke kadeřnici, v pátek otec na pedikůru a v neděli na operaci druhého oka. Jinak lidi už úplně přestali nosit roušky a to nejen venku, ale i uvnitř. Myslím, že s tím uvolňováním by se to nemělo přehánět. Ale to my, můj milý deníčku, neovlivníme. Matka už se těší do bazénu atd. Konečně, Petr už také obchází postupně všechny své známé. Nijak mne nepřekvapilo zjištění, že skvělý podnikatel z hotelu Palace, právě díky jemu podobným vyhráli komunisté v roce 1946 volby, ihned jakmile to začalo propustil veškeré zaměstnance a až se zase začne pracovat, tak je nabere zpět. Kam by totiž jinam šli, že. Ještě mu budou líbat nohy, že je vezme. Zato ten v Erice si nasral do bot, s tím svým velehotelem na začátku velké krize. Však také stavba stojí, došly peníze, řekl bych. Vraťme se však na Genetiku. Byl plánován výpadek proudu, kvůli milované nové budově, takže jsme všechno vypnuli, přerušili měření, uspořádali černou hodinku a nic. Chlapci měli nějaké potíže, vypnutí se zdrželo o 50 minut. Takže černá hodinka byla nejprve světlá, pak ale opravdu černá a když se protahovala, tak jako že půjdeme domů. I zjistila I., že elektrikáři už odcházejí, prý že je všechno v richtiku, ačkoliv nešlo ani otevírat vchodové dveře, I. lezla oknem, jsou totiž také na elektřinu. Takže elektrikáři jako že vyšli do patra, něco udělali a šli domů. Zapnuli jsme přístroje, pustili vzorky a chystali se jít také domů. Jenže nešel internet ani intranet. Po chvíli tápání jsem objevil, že stále ještě nejsou pod proudem některé okruhy, například s mrazáky. Takže jsem volal řediteli, ten dojel, nahodil pojistky a už to šlo všechno. Odcházel jsem v 19.30. Ti elektrikáři, to byli ale fušeři. Dobrého řemeslníka aby člověk vyvažoval zlatem, ti z OPBH nestojí za zlámanou grešli. Totiž, co to blábolím, jaké OPBH? To je přeci z jiné doby. Nebo ne? Také se mi zdál sen, že byla opět havárie v Čenobylu, v budově elektrárny pod přímou hrozbou ozáření zasedala komise vedená jistou nechvalně proslulou Merkelovou. Poté se mi zdálo o návštěvě bazénu. Nějak mi ty přehlídky chybí, nezdá se ti, můj milý deníčku?
A mimochodem, zlobí mne iboys, místo zobrazení například hodnocení nebo hlavního menu mi naběhnou nějaké pochybné stránky s hadry. Asi mi napadl počítač nějaký zákeřný virus.
Tak matka se chlubila, že kadeřnice neměla ani roušku, natož štít a to bylo v malé místnosti šest lidí: dvě kadeřnice, dvě zákaznice a dvě další čekající zákaznice. To pedikérka měla alespoň roušku.