tak jsme s Petrem navštívili další saunu, tentokrát i s jeho dětmi, a sice v Hořovicích. V sobotu je čistě pánská, vnitřek je původní, odhadem někdy ze 70. let 20. století, ve stylu selské jizby, jak bylo svého času za normalizace v oblibě. Všude tmavé dřevěné obložení, ochlazovací bazének venkovní, dřevěná lehátka jak venku, tak uvnitř, na podlaze místo topení olezlý koberec a tak. Prostě těžké retro. Bylo tam několik zajímavých mužů, například jeden pán v letech, a také mladík podobného věku jako onen v Jablonci, též s tmavým ochlupením. Šlo o jiného jinocha, tenhle se totiž vůbec nestyděl a klidně toho svého, též ne zrovna malého ukazoval. Bylo to moc pěkné, i dětem se to líbilo, byť dlouho tam nevydrželi. Původně jsme chtěli zkusit nějaký saunový svět, ale tam bychom se 2+2 pod tisícovku prostě nedostali. Koronavirové šílenství pokračuje, na severu Itálie se choroba celkem nepochopitelně lavinovitě šíří, ačkoliv Calda, no ano, můj milý deníčku, právě ten, přišel s nápadem, že na vině jsou desítky tisíc Číňanů pracujících, převážně na černo, pro italský módní průmysl. Na konec dubna máme letenky do Říma, tak uvidíme, jak to vše dopadne, je možné, že budeme všichni ležet s koronavirem, počet mrtvých v Itálii je prostě děsivý, a pokud bude trvat karanténa, tak by se zkrátka letět nemohlo. Už před týdnem bylo zřejmé, že z vlaků zmizeli staří lidé a i Praha byla vylidněná, i Petr si toho všiml a když jsem včera jel na nahaté plavání, bylo už zřejmé, že staří zalezli do děr a přidali se k nim i ostatní, ve vlaku jeli jen cizinci, na plzeňském nádraží byla cítit desinfekce, pražské hlavní nádraží bylo poloprázdné, ale autobus hrůzy do Berouna přes Rudnou byl plný celkem vzato jako obvykle. I na nahatém plavání bylo jen zhruba tucet dobrodruhů a jedna dobrodružka, včetně mladého novináře, jenž natáčel zhruba před rokem reportáž právě o nahatém plavání na Vinohradech. Bavil se se značně podezřelou dvojicí mladých pohledných mužů. Sám také nevypadá špatně, ostatně je nejspíše původem Slovák. Jedna naše postarší kolegyně se v sobotu za deset minut dvanáct vrátila z Itálie, takže v pondělí klidně šla do práce, načež už třetí den se všichni rozčilují, že měla zůstat doma v karanténě. Je ale pravda, že vzhledem k jejímu věku je ohrožena především ona sama a že je stejnak jedno, kde byla v Alpách lyžovat, že nakazit se mohla kdekoli. Ale pokud onemocní, všichni spadneme do karantény. Naše vláda není s to zajistit občanům desinfekci ani testy na koronavirus, natož roušky a respirátory, takže začala šílet. Zavřela školy, divadla, kina, posilovny, bazény, už se chystá na soudy, jen mému starému otci ve čtvrtek volala sestra, jestli nemá kašel a pokud ne, tak ať klidně v pondělí přijde na operaci šedého zákalu do místní polikliniky, že je to úplně v pohodě, že se v žádném případě nenakazí. Jsem dost naštvaný, ale otec už to chce mít za sebou, že už je virus stejnak všude. Bojím se bojím, aby na to nakonec nedošlo. Takže včera, ve čtvrtek 12.3. jsem byl naposledy v posilovně, naštěstí tam už měli desinfekci, sice smrděla, ale snad byla účinná. Sám jsem si říkal, že od příštího týdne už nebudu chodit, že už to nebude bezpečné, taktéž jsem uvažoval co s bazénem; vláda ve své nadpozemské moudrosti rozhodla za mne. Jen jaksi doufám, že se naši lékaři nebudou chtít učit u Italů jak na léčbu, jejich úmrtnost je přímo děsivá. Vláda i zdravotnictví by se měli poučit u Korejců, těm se zjevně boj daří. Řím je přesunut na září, ale bude vůbec někdo, kdo by tam jel?
Pamatujete: Včera z večera mor a cholera napadly mě, páni. Včera z večera mor a cholera zkazily mu spaní. Dna a oubitě v šedým hábitě přišly ke mně včera?
Jinak už kvetou první zlatice a sněženky jsou beznadějně odkvetlé.
Při vší té hrůze jedna dobrá zpráva: Dana Zátopková unikla infekci koronavirem a je jisté, že jí určitě nezabije. To je pěkné, že.