Stín.
Den jako jiný a přesto tady nejsi.Cítím tvou vůni v pokoji a vidím tě jak ležíš a usmíváš se na mne.Přisednu a snažím se tě dotknout pohladit tě ale rozplyneš se.Se smutkem v očích pohladím místo kde jsem tě zahlídl nakloním se a políbím tě vím že tam v duchu mohu být s tebou.Procházím bytem a at se otočím kdekoliv všude jsi.Mihne se tvůj stín a přijdou vzpomínky na chvíle kdy bylo vše reálné a já opravdu cítil tvou přítomnost doteky,polibky slyšel tvá slova,tvůj rozzářený smích.Běžím za tebou a snažím se tě chytnou za ruku a zašeptat prosím neodcházej zůstaň se mnou.Rozplyneš se a já se slzami v očích sleduji místo kde jsem tě políbil.Běžím do dalšího pokoje a vidím opět jen tebe,ležíš natahuješ ruku ke mně a já podávám tu svou.Cítím jak mým tělem projíždí mráz a pocit štěstí jako ve snu.Usmíváš se a přitáhneš mne k sobě za ruku šeptáš mi do ucha jsem tady s tebou a já jak omámený ležím a naslouchám tvým větám které jsou jak ranní úsvit když vychází slunce.Hladím tvou tvář a upřeně se ti dívám do očí vím že tady jsem jen pro tebe.Ten pocit mne dělá šťastným a snažím se tě pevně obejmout byt jedno tělo i duše.Zašeptám slovy prosím zůstaň a v tu chvíli se rozplyneš jako opar po jarním dešti.Vím že at se podívám kamkoliv zahlédnu tě.Ten příval vzpomínek co ve mně je nedokáže nic nahradit.
Tiše vstanu a procházím pokoj po pokoji chci tě opět zahlídnout v teplu slunečního svitu a vánku který si pohrává se závěsy sleduji každý pohyb zda tě nezahlédnu.Mé srdce buší jak o závod a čekám minuta po minutě běží den za dnem a já stále ve vzpomínkách procházím každou chvíli s tebou.Věřím že se otevřou dveře a ty tam budeš stát a nebudeš jen stínem.